Dva postřehy od Stréců

16. října 2006 v 20:48 | JR |  ostatní
O víkendu jsme zavítali do hlavního města a péčí pana PB jsme v sobotu večer v rámci kulturně výchovného programu pro návštěvníky z buranovů navštívili vinárnu U Stréců na Vinohradech. Zde jsou dva postřehy, které z této akce vyblogly:
Jak kukají kukačky?
To byste nevěřili, co člověka občas napadne. Tak kupříkladu sedíte si večer ve vinárně s přáteli a do družného hovoru vám tu a tam zakukají staré dřevěné kukačky na stěně. Mysl podpořená několika sklenkami dobrého vína bloumá po filosofických otázkách, vybírá si, kterou že to oblast života a vůbec zrovna tento večer vyřeší, když tu se ozvou ony nástěnné hodiny, zakukají a je to tady!
Jak vlastně kukají kukačky? Je to vynález doby "předelektrické" tudíž musejí fungovat na nějakém mechanickém principu, ale na jakém? Jak uděláte ten "kukací" zvuk? Ideální otázka pro "bystré" hlavy na celý sobotní večer! Přestože nejsme nikdo ani v nejmenším hodinář bylo naše vědecké bádání o to fundovanější. Tak kupříkladu kolega PB tvrdil, že se tam o sebe tře nějaký plech, případně plech o dřevo, což jsem mu rozporoval s tím, že ten zvuk je jiný a že to bude patrně na principu nějaké píšťalky se stlačeným vzduchem, něco jako varhany. Pavědecké názory dámského křídla naší společnosti, že jsou tam trpaslíci, kteří kukají (přičemž se důmyslně střídají na tři směny a mají svůj vlastní trpasličí pracovně kukací řád), tak ty jsme zamítli, leč záhadě jsme blíže nebyli. Pravda, nejjednodušší řešení by bylo bývalo bylo, kdybychom ony kukačky podrobili důkladné autopsii, leč myslím, že majitel vinárny U Stréců, kde se celá tato vědecká debata odehrávala, by asi naším nápadem příliš nadšený nebyl. Byl to dobrý člověk a my mu nechtěli způsobiti žádnou újmu, proto jsme pátrali po jiném řešení a zkusili jsme SMSkové dotazy na kamarády. Ono je to ovšem takové ošemetné, když někdo dostane řekněme v sobotu nedlouho před půlnocí lakonickou zprávu: "nevíš jak kukají kukačky, tedy hodiny kukačky?", on se takový člověk většinou jen pousměje, pomyslí si něco o tom, jak se jeho kamarádi asi dobře baví a do vědeckého bádání se prakticky nezapojí. Pak přichází na řadu odborníci, kteří ví všechno, tedy rodiče. Ani rodičům se však takovéto dotazy nesdělují snadno. Já jsem se toho například vůbec neodvážil, přestože je moje mamka vyučená ve s.p. Klenoty a s hodinami i kukačkami přichází do styku praticky denně.
Nakonec se k dotazu odhodlala má lepší polovička a zavolala otci, který coby středoškolský učitel na průmyslové škole ví naprosto všechno, ba co víc, ví to naprosto přesně (a kdyby ne, platí pravidlo číslo jedna). Z titulu svého povolání také není žádným podobně hloubavým dotazem zaskočen a soustředí se více na odpověď, než na okolnosti za jakých byla vznesena otázka. Podle jeho verze jsou kukačky vybaveny jakýmsi měchem který se pomocí mechaniky hodinového strojku stláčí a tudíž píská, tedy kuká. To by šlo, to se nám líbilo (pan PB dokonce shoval šroubovák a pověsil inkriminovaný předmět zpět na stěnu), uznali jsme to jako fakt a byli jsme téměř spokojeni, než se znovu ozvalo zakukání a my začli přemýšlet jak, že se vlastně dělá to "k" na počátku "kukací" slabiky....
P.S. Dneska jsem chvíli pátral po internetu, jestli náhodou nezjistím, jak to s tím kukáním vlastně je a přes mnoho přírodovědných stránek jsem se nakonec propracoval k tomuto odkazu: kuku kde sice odpověď není, ale jsou tam krásně kýčovité švarcvaldské kukačky :-)
Muzicírování v simultánním překladu
Již jsem se zmiňoval, že pan vinárník byl dobrý člověk a vskutku, tak sympatického pana "lokálníka" jsem už dlouho neviděl. Měl se dobře k hostům. kterých zde nebylo mnoho, za to však byli z různých koutů světa. U stolů vedle nás se mluvilo jak francouzsky, tak německy, možná i angličtinu jsem tu a tam zaslechl, ale to už přesně nevím (protože jsem se soustředil hlavně na ty kukačky).
V této kosmopolitní společnosti si pan vinárník zhruba kolem desáté večerní usmyslel, že bude muzicírovat. Dělává to prý často, ještě se svým synem, který jeho španělskou kytaru doprovází basovou elektrickou kytarou, dnes však měl akustické sólo. Nutno podotknouti, že jsem z toho měl z prvu trochu obavy, protože předtím tam celý večer muzicíroval nějaký jeho kamarád, který jak sám říkal "zpívá a hraje písničky, který si sám složil", což bylo vidět a bohužel i slyšet. O tom se tu rozepisovat nebudu, anžto to by bylo plýtvání časem, mohlo by stačit, když napíšu, že chybělo velmi málo a pan PB mu řekl onu slavnou anekdotu o houslistovi, která se říká výhradně za trest.
Pan vinárník byl jinší kalibr, krom toho, že báječně hrál, také báječně zpíval, což jsme mu svorně kazili hlučným, amísty ne zcela harmonickým, doprovodem. Hrál víceméně odrhovačky, ale takový zajímavý mix od Jaroslava Ježka po nějaké "dejvické prostonárodní" a pro mezinnárodní publikum dal sem tam něco "in ingliš". Těch mezinnárodních elvisáckých písniček však bylo jako šafránu a těžiště reportoáru bylo jasně domácí, což se hostitelé u stolů, kteří si tam ony zahraniční delegace přivedli, snažili kompenzovat jakýms takýms překladem. Bohužel jsem jednoho takového překladu byl svědkem i u stolu vedle nás. Věřte mi, že už jsem slyšel mnohé, ale píseň Ta naše písnička česká v simultánním německém překladu na mne byla skutečně příliš! To bych zakázal jako hanobení státních symbolů nebo tak něco, no jen si to představte:
Ta naše písnička česká / Unser tschechisches Lied
je tak hezká tak hezká / ist so schön, ist so schön...Brrrrrr!!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LittleKey LittleKey | 18. října 2006 v 20:51 | Reagovat

Tak už jsem to zjistil, tchán maje jedny funkční kukačky doma, mi to vysvětlil. Jak se dalo předpokládat, je to plně mechanický systém. V hodinách je měch, nebo měchy, podle toho kolik druhů ptactva v kukačkách sídlí. To jste velmi správně předpokládali. Tchán tam má dva, jeden je kukačka a druhý měch simuluje křepelku. Samotný měch však zvuk nevyloudí, spolupracuje s píšťalkou, do které vyfoukne svůj obsah vzduchu. Píšťalky mají na tedy na svědomí ono zvučné "k".

2 JR JR | 18. října 2006 v 21:57 | Reagovat

děkuji za vyčerpávající odpověď. Heuréka, jak snadné, že? A bez mikročipů a podobných pitomostí. Akorát že teď máme o záhadu méně a budeme muset do té vinárny znovu, aby nás nějaká napadla.

3 Sargo Sargo | 22. října 2006 v 20:10 | Reagovat

Uf, to se mi ulevilo. Dost mi ty kukačky hlodaly. :-))

4 MB MB | 24. října 2006 v 14:04 | Reagovat

mě to připomíná hlášku z filmu "Když Burián prášil" ..."Patočka, ještě jednou ten pták kukne, maj moje milostiové svolení ho zastřelit".

Ta věta není sama o sobě moc vtipná, ale musíte si u toho představit vlastu Buriána. Tak asi nic, co?

5 Dejva Dejva | 20. prosince 2006 v 7:47 | Reagovat

Je vidět, že nemáte zkušenost s dechovými nástroji a hraním v orchestrech, protože se zvuk kukačky občas imituje. Princip tchána pana LK tak le jen potvrdit.

6 wronger wronger | Web | 7. září 2016 v 16:24 | Reagovat

půjčky přes online 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama