Působení 9.11.2006 - památné!

14. listopadu 2006 v 7:46 | JR |  Reporty
Já vím, já vím. Někteří už na něj těšíte jako malí Jardové, tak tedy zde jest, report z minulého čtvrtka:
Ve své neprozřetelnosti jsem v dobách minulých nezřídka dával událostem v reportech popsaných přídomky "památný", "nezapomenutelný", "historický" a podobně, jelikož se z mého pohledu jednalo vždy o nějakou převratnou, světem pohnuvší událost. Osud nám pak vždy znovu a znovu chystal další překvapení, a význam a lesk událostí minulých ve srovnání s těmi novými lehounce blednul. Od doby kdy jsem takto prozřel, začal jsem se superlativy trochu šetřit, a to v některých případech tak důsledně, že jsem dva roky přestal psát reporty docela. Leč nadešla znovu ona chvíle, kdy minulý čtvrtek lze právem označit coby historický, možná i přelomový.
K zelenému suknu (v našem případě dřevěnému stolu bez ubrusu) jsme zasedli opět U Kubrychtů, což je podnik který, vydrží-li obsluha, nemáme důvod opouštět, pro jeho komorní, rodinou atmosféru tak vhodnou pro karbanická zápolení. Koneckonců nejsme jediní, kdo tam chodí pokoušet kartištěstěnu. Již několikráte jsme pozorovali jiné partičky působící po našem vzoru (nebo my po jejich?). Stejně tak tomu bylo i tentokrát, přičemž bitva u druhého stolu byla již v plném proudu, zatímco my jsme se teprve scházeli.
Po delší době se dostavil pan DW, kterého jsme již několikráte prohlásili za kartimrtvého, nyní to s klidným srdcem můžeme překlasifikovat za "kartinemrtvého", jakousi karbanickou zombie, jelikož s námi sice pobyl, ba i něco vyhrál, ale kromě obvyklých hustých kouřových signálů se nikterak vyjímečně neprojevoval a odešel dlouho před koncem, tentokrát je na místě říci, že přímo předčasně.Pan DM dorazil až na devátou (po té co se vyzpíval ve sboru) a pan MB nedorazil vůbec, zřejmě z popudu vrchního velitelství, které ho po prohrané bitvě s Tankovou brigádou zřejmě nepustilo do dalších ofenzivních akcí. Jinak samozřejmě zdravé jádro, tj. já a pan krajský rada jsme byli přítomni od počátku.
Byl to opět náš karetní záporák pan PK, který brzy zahájil vysokou hru a dal si nejprve obyčejné, a pár her na to i lepší, dvě sedmy a potutelně se nám posmíval, jsa odporně bohat. Úsměv z jeho tváře však zmizel, když se objevil pan DM, my počali hrát ve čtyřech, když tu se karta obrátila a pan PK prohrál to samé co mu předtím vyšlo, čili to byly jednou obyč. dvě sedmy, které hrál na čtyři strkací, přičemž já měl čtyři proti. Nepomohla ani výmluva, že prý to hrál jen a pouze kvůli mě, stejně musel zaplatit každému po pěti korunách, což bylo v tomto případě ještě o jednoho (pauzírujícího) více. Podobná katastrofa se mu přihodila ještě jednou, tentokrát v lepších dvou sedmách, kdy jsme sice nemohli mít čtyři strkací proti, ale pan DM měl tři a k tomu dva trumfy s výnosem, což nakonec vedlo k našemu drtivému vítězství a pan krajský rada se ocitl na dně. Vyvstává otázka, zda měl pan DM maje ty 2/3 a výnos tuto hru flekovati. Podle mě to nebylo tak jisté, jelikož mu v té sestavě chyběly ostré a tuším, že jsem to byl já, kdo nějakým významným esem do hry zasáhl a připravil tak pana PK o jeden z klíčových štichů, čili to bych panu DM nevyčítal. Co je ale jeho problém, a považuji za nutné to zde oficielně zmínit, jsou jeho místy nejapné výnosy, kdy třeba při stovce nese eso od barvy u které nevidí desítku! Měl by si prostudovat návod na obranu, jak jsem tu na něj nedávno nechával odkaz.
Během večera došlo ještě k jednomu unikátnímu úkazu, a sice, že se pan krajský rada ocitl dočista bez hliníkových mincí! A to ne jednou, ale dvakrát! Jeho PPPéčko bylo povadlé jak.... ehm, teď mě zrovna nenapadá žádný publikovatelný příměr, ale představte si to asi jako když Vinetou říká, že Old Shatterhandova kanoe bude děravá jako ústa staré ženy, tak nějak podobně je na tom PPPéčko pana PK. On tedy tvrdí, že je to pouze proto, že mu z něj manželka odebírá peníze na drobné nákupy (když jde třeba na "drobný nákup" do zlatnictví ,asi), ale mně se tomu nechce věřit, že by si něco podobného troufla. PPPéčko jest svatý pytlíček, na který smí sahat jen a pouze jeho majitel! Ve vyjímečných případech jej může poskytnout k potěžkání svým soupeřům, aby u nich vzbudil bledou závist (to je prosím moje specialita), ale jinak je to prostě TABU!
Ale zpět k věci, tedy ke hře. Kromě excesů pana PK kdy nejprve chudým bral, aby pak bohatě vracel a skončil v 33,70 Kč v mínusu (já +2,20, o zbytek se tedy neznámo jak podělili DM a DW), se žádná významnější hra nekonala. Významnost večera spočinula v něčem jiném. Jestli jste pozorně četli, tak jsem se v úvodu reportu zmiňoval o druhé mariášnické partě, která byla ten večer u Kubrychtů. Nuže tito pánové ve středním věku, skončili o něco dříve než my (my končíme obvykle ve stejný moment, kdy nám přestávají nalévat a zavírají hospodu), ani jsme si nějak nevšimli, že odešli, ale jeden z nich zůstal a zdvořile se nás optal, zda by nemohl chvíli sledovati hru. Jelikož jsme lidé dobrosrdeční, svolení jsme mu dali s nadějí, že nebude kibicovat, což opravdu nedělal. Pouze při zakončení hry nás nadšeně chválil slovy: "pěkná hra!, To se povedlo!". Náhoda tomu chtěl, že se nám totiž zrovna v jeho přítomnosti podařilo sehrát několik pěkných obyčejných sedem, které měly pěkné zakončení - tuším že v jedné z nich jsem třeba bral poslední štich esem cizí barvy, když jsem předtím panu DM zabíjel trumfovou sedmu předposledním štichem. Zkrátka byly to takové pěkně řemeslně odvedené sedmičky, na které byla radost pohledět.
Stejnou radost z nich měl onen pán, o kterém jsme se posléze dozvěděli, že se jedná o jistého doktora práv pana S. Byl námi skutečně upřímně nadšen a chválil naši hru a ohodnotil ji tak, že bychom prý klidně mohli hrát turnaje, tedy ligu! Jest samozřejmě nutno brát v úvahu úroveň střízlivosti pana S, nicméně jelikož neměl problémy s řečí ba i veškeré motorické schopnosti zdáli se býti v pořádku, mohli bychom toto tvrzení snad brát za bernou minci, tedy fakt. Je to významné uznání, jakého se nám ještě nedostalo (proto i historická událost), člověka to přece jenom potěší, když po těch letech poctivé hry dosáhne uznání a respektu. Nadšení pana S bylo z části způsobeno i tím, že viděl, jak působí i mladá generace (tj. my, kdyby měl někdo z ctěných čtenářů nějaké pochybnosti), a že si myslel, že mariášníci jsou vymírající rasa, kdežto naše přítomnost a herní schopnosti mu dávají novou životní naději!
Počal nás ihned lákat na sobotní turnaj v Chýšském pivovaru, přičemž neopomněl několikrát zdůraznit že tam bude pivo zdarma. Leč já měl již na sobotu jiný program, takže jsme bohužel museli s díky odmítnout. Příště by se prý mělo konat něco v Radošově, tak jsme se předběžně domlouvali, že nám dá vědět. Chodí totiž se svou společností ke Kubrychům pravidelně. Od servírky jsme se dozvěděli, že dokonce snad 3x týdně (v tomto ohledu jsme totální žabaři), a že speciálně pan S. je "známá firma".
Při diskusi nad našimi kvalitami, kdy jsme vyjádřili pochybnosti o tom, zda skutečně máme na ligovou úroveň, nás okamžitě vyvedl z omylu s tím, že podle toho co viděl, máme minimálně na krajskou úroveň, oni sami že prý si také nepamatují slohu a že nehrajou na body. Na dotazy ohledně jejich působení neopomněl ovšem rychle zdůraznit, že jsou uzavřenou společností, abychom si snad nemysleli, že bychom se k nim mohli přidat. Stejně je to hezké, když má někdo takové zásady, to já osobně ctím, byť s fenoménem uzavřené společnosti tak docela nesouhlasím (podle mě je potřeba čas od času nová krev), ale to je na jinou stať.
Z minulého působení jsme s panem krajským radou odcházeli plni nadšení a optimismu, že bychom přeci jen snad mohli jednou hrát mezi mistry! Doufám, že bude ještě někdy příležitost a že se na těchto stránkách dočtete, jak jsme prorazili do světa profesionálního mariáše! Možná už tuto sobotu v Radošově...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LittleKey LittleKey | 14. listopadu 2006 v 8:38 | Reagovat

Ano, ty dvě sedmy se 4 strkačkama jsem opravdu hrál pouze proto, abych se vyvaroval výtek pana JR ve stylu: " Ty jseš žabař, já to se čtyřma strkačkama hraju pokaždé!" Šel jsem do toho pršama a zplakal jsem nad výdělkem, co více nebyl jsem za odvahu ani pochválen, ani nikdo uznale nepokýval hlavou nad mým hrdinstvím. Pouze všichni s úsměvem ve tváři nastavili dlaň a já solil.

Sám jsem zvědav jestli ten Radošov v sobotu vyhecujem. Osobně bych to zkusit určitě chtěl.

2 JM JM | Web | 14. listopadu 2006 v 8:51 | Reagovat

Pánové, vidím, že se mi vzdalujete do výšin vrcholového sportu...

Report vynikající: ozvláště hodnotím úvahu o PPP a potom poznámku o mladé generaci, tedy o vás...:-))

3 lekárník lekárník | 14. listopadu 2006 v 11:16 | Reagovat

tak nejdříve jsem velmi litoval, že jsem se Vašeho působení nezúčastnil. Na konci článku jsem však pochopil, že tomu chtěla sama šťastná náhoda, abych nepřišel.

Podle popisu jsem jednoznačně poznal Dr. J.S., o němž jsem Vám tuším již vyprávěl (bez uvedení jména) nejednu veselou historku z jeho nyní již byvalé advokátní praxe. Jeho spotřeba lihovin je legendární stejně jako jeho slavné slovní i písemné projevy. Bylo by s ním v podstatě veselo, kdybych nezastupoval několik jeho bývalých klientů ve sporech proti němu.

4 JR JR | 14. listopadu 2006 v 12:01 | Reagovat

on pan PK už něco naznačoval, žes mu něco naznačoval...

hele, nekaž nám radost, jo? Ona mariášnická čest může být docela jiná, než čest profesní, aspoň tedy doufám.

5 lekárník lekárník | 15. listopadu 2006 v 11:11 | Reagovat

já do toho čest netahám, jen naznačuji, že partička mariáše s J.S. by mi byla příjemná asi tak jako pojídat mlíkovou polívku ve školní jídelně

6 Monika Monika | 22. listopadu 2006 v 15:06 | Reagovat

Jo jo, tak jsme na tom špatně, že jsem musela sáhnout na PPPčko, vybrat minci nejcennější a koupit za ní manželovi půl kila vlašáku a rohlíky k večeři :o)

7 JR JR | 22. listopadu 2006 v 16:03 | Reagovat

tedy nerad dávám manželské rady do života, nejsa sám ženat, ale to mu radši seber celou výplatu a ulož ji do matrace, než abys mu šahala na PPPéčko...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama