Působení 21.12.2006

23. prosince 2006 v 15:54 | JR |  Reporty
Poslední předvánoční působení bylo opět svým způsobem výjimečné. Možná vám bude připadat, že taková přirovnání často ve svých reportech zneužívám, že jejich nadbytečným používáním dochází k určité inflaci pojmu "výjimečný" jako takového, ale když mě to tak nepřijde, pro mne jest každý štich, i každý talon něčím jedinečným, pokud v něm tedy ovšem není třeba kulová svině, ehm desítka.

Problém, kterému spolu s panem krajským radou čelíme již delší dobu, jest nestálost členů naší mariášnické společnosti v jejích, řekl bych, pravidelné účasti a dochvilnosti, což jsou základní kameny dobré a poctivé hry, spolu s hráčským uměním jednotlivých hráčů, stejně jako s jejich "kulturně-společenskou", pokud možno veselou, povahou. Ono není snadné najít člověka, který by ve všech těchto kategoriích a vlastnostech vyhovoval nám beze zbytku, ba alespoň nám zdatně sekundovati dokázal, neboť je-li měřítkem povaha a schopnosti má a pana krajského rady, lze jen těžko zavděčit se, ba alespoň srovnat krok.
Stejně jako obvykle, nemohli jsme na předvánoční působení najít třetího a omílat ctěným čtenářům pořád dokola hloupé a nízké výmluvy ostatních kolegů, jest mi žinantní, proto se o nich vůbec zmiňovat nebudu, a jen tam nahoře u kartiboha se pomodlím, aby je pacholky řádně ztrestal mizernými talony a smůlou smůlovatou.
Došlo tím pádem k tomu, o čem pan krajský rada již delší dobu uvažoval, a sice, že pozval k působení svého otce, svého mariášnického mentora a učitele, proti čemuž jsem já ničeho nenamítal, naopak jsem se na takou zkušenost těšil, jako na malý vánoční dárek.
Problémem technického rázu ukázalo se pak ještě místo čtvrteční působení, neboť jak bylo již zmiňováno v předchozím reportu, vánoce svátky lihu a pití přes míru plní hospody a poctivý člověk nemá kde spočinouti a dílo k větší slávě kratiboží konati. Kromě Kubrychtů bylo totiž plno i v Evropáku a tak jsme po určitém váhání kde ve Varech, nejlépe v centru, karty naše rozložíme, zvolili jsme hostinec U Prokopů na Sokolovské ulici u pivovaru, kde jsme již jednou v létě hráli a nebylo to špatné, až na pivo, které se tam točí (ze zámeckého pivovaru v Chýši). Na mě je moc bublinkaté, ještě víc než Gambrinus a ten má bublinek taky přespříliš.
Můj úkol byl zamluvit den předem místo, což jsem učinil (leč posléze se ukázalo, že se domnívali, že jsem to zamluvil na pátek, ale naštěstí to nevadilo).
Samotný čtvrtek 21. prosince byl pro mne velevýznamným dnem, neboť jsem po necelých šesti letech opouštěl svého německého kapitalistického zaměstnavatele, abych hledal štěstí u jiného (rovněž německého kapitalistického). Snad proto naplněn velmi zvláštními pocity, kráčel jsem svému štěstí vstříc a bral si hned první hru talon, abych si následně na to zahrál dvě sedmy se stovkou (120) a to byl teprve začátek!
Tentokrát se mi neuvěřitelně dařilo, nebojím se přímo říci, že jsem měl "ze zadní brady" štěstí! Už do ruky mi chodily překrásné hry, a co nebylo na ruce, to došlo v talonu, utekl jsem ze dvou smrtelných betlů, měl jsem tuším ještě jedny obyčejné 2x7 a celé to vrcholilo lepšími dvěma sedmami za dvojnásobek, což bylo od každého po 12 Kč a byl to opět okamžik, kdy pan krajský rada znovu dotoval své PPPéčko! V jaké náladě tou dobou pan PK byl, nemusím snad ani dlouho vypravovat, dodal bych snad jen, že pouze přítomnost jeho otce, krotila ho ve výrazech, kterými by mne nejraději častoval, avšak fyzickým násilím neopomenuli mi vyhrožovat oba dva.
Celkově jsem rodinou dvojici pánů K obral o neuvěřitelných 39,70 Kč a byl jsem se svým výkonem nadmíru spokojen a celou dobu jsem se (samozřejmě) samolibě usmíval a těšil se ze své radosti, kterou se mnou u stolu pochopitelně nikdo nesdílel, neboť oba podíleli se na mé výhře měrou vcelku rovnoměrnou.
Abych však nechválil jen sebe, pan PK měl také svou světlou chvilku, když jeho otec poprvé po dlouhé době (od toho co naposled hrál mariáš prý uplynulo několik let) zahlásil 2x7, pronesl tento jeho nezdárný syn památnou větu: "sorry, tati, ale to ti oflekuju!", což se také stalo a my slavně zvítězili, neboť takové dvě sedmy 5 na 4 a ještě s plonkovou žaludskou desítečkou ukázaly se vskutku jako nehratelné.
Aby však mezi ctěným čtenářstvem nevznikl nějaký mylný dojem o herních kvalitách otce pana PK! To bych byl velmi nerad, protož jakkoliv se mu nedařilo v některých jednotlivých hrách a jakkoliv tvrdil, že "už je to dávno a že si nepamatuje jak se to hraje", myslím, že je to mariášník velmi vysokých kvalit, což se nejlépe pozná, jak dokáže sekundovati v obraně a tam byla jeho hra naprosto precisní!
Hra pana krajského rady byla jinak znovu smolná jako již několikrát v poslední době, ponejvíce trápí ho kila, tedy stovky, nikoliv hmotnost, tedy hmotnost rovněž, ale hmotnost, resp. "nehmotnost" PPPéčka. Znovu puknul stovku takovým způsobem, že jsme měli 80 proti a jeho stovky daly by se pomalu flekovat "z povinnosti".
Svou zlost z vlastního neštěstí snažil se pan PK vylít na mně, na konci při konečném sčítání mi kupříkladu nechtěl půjčit tužku, spoléhaje zřejmě na to, že po cestě domů zapomenu o jak velkou sumu jsem ho obral, ale aby to nebylo málo, přikročil tentokrát ke kletbě mnohem horší, a sice přál mi poruchu na mém (jinak prakticky bezporuchovém ;-)) vozidle zn. Ford Escort až druhý den pojedu na dálný východ. Jako každoročně slavíme totiž Vánoce ve Vsetíně, což je od nás tak, daleko, že jsem si pro to našel toto přirovnání, které není ve své výstižnosti nutno omezovat čistě na geografickou vzdálenost a polohu. Nuže pan PK mi přál, abych po cestě píchl kolo a musel jej vyměňovat kdesi na dálnici za tmy zmrzlý na kost. Takové škodolibosti je prosím schopen otec od rodiny!
Kolo jsem nepíchnul, ale jinak se jeho kletba vcelku naplnila, jelikož nám ve voze přestalo fungovat topení a musím říct, že absolvovat 500 km v "chladničce" je zážitek, kterého jsem byl ušetřen i na Aljašce!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dejva Dejva | 23. prosince 2006 v 18:20 | Reagovat

Člověk, který v polovině prosince chodí venku v noci do půl těla, přece nemá problém jízdy vozem bez topení.

Jinak gratuluji k zážitku, jen si tak říkám, jestli to pana radu nepřestane časem bavit :o)

2 JR JR | 23. prosince 2006 v 23:19 | Reagovat

já doufám, že nepřestane, protože mně by se o nikom jiném tak dobře nepsalo :-)

3 LittleKey LittleKey | 24. prosince 2006 v 18:22 | Reagovat

Kdyby nebyl ten Štědrý den, já bych vám dal. Jardo,neboj,dokud budu živ, na mariáš nezanevřu. Ono to totiž není jen o tom mariáši.

4 JR JR | 24. prosince 2006 v 20:41 | Reagovat

oni jsou tam taky ty jiný věci, a ty jsou důležitý.

Myslím, že ti teda jako rozumím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama