Působení 30.11.2006

1. prosince 2006 v 14:15 | JR |  Reporty
Včerejší večer nebyl v porovnání s jinými zase až tak zvláštní.

Pravda, takový tobogán, pokud se jedná o bytí v plusu, nebo mísu, už jsem dlouho nezažil, ale co se týče, abych tak řekl společenského dění, nic přelomového se nedělo. Pan MB ani pan DM se nedostavili, oba s pochybnými výmluvami, jak je u nich v poslední době zvykem. Ještě že se nám podařilo přemluvit pana DW, takže jsme s ním a spolu s panem krajským radou mohli v osm spokojeně usednouti u Kubrychtů k suknu téměř zelenému.
Bylo to druhé působení s novými kartami a vlastně jejich první působení na "domácí" půdě. Hospůdka byla poloprázdná, ale jinak útulná, pouze servírka byla nová (později jsme se dozvěděli, že je tam první den), a tak ještě nevěděla, že já piji desítku, pan DW dvanáctku a pan PK vinný střik. Ale to nevadí, to si brzy zapamatuje, bude-li nás tam obsluhovat častěji.
Nuže mezi naší trojicí se hned zpočátku strhla doslova mariášnická bitva jelikož pan PK se do nás pustil tím, čím v sobotu končil, tj. dvěma sedmami, byť obyčejnými, které s přehledem uhrál, jsa jist v kramflecích, tedy trumfech i strkajících. Nedlouho na to jsme položili hru, čili následující byla za dvojnásobek a byl to prosím můj vlastní nešťastný, přesmůlovatý betl, kdy mě chytili na osamocenou zelenou osmičku, nejmenší toť díru která se v betlu může vyskytnout. Kdyby mi to bývali byli flekovali, jistě bych se byl otočil, na tak malou díru. No ještě že tak, i toto pro mne znamenalo dvě koruny každému a už jsem se vezl.
Pár her na to jsme opět položili hru a zase byl dvojnásobek, pak ještě jednou a byl z toho čtyřnásobek. V tuto chvíli se nám tak říkajíc sevřely půlky, ale situace se nakonec vyvinula dobře a platili jsme pouze panu PK neoflekovanou obyč sedmu, což se za ká dvacet dalo vydržet.
Jenže, pokládání karet forhontem se včera těšilo veliké oblibě, takže netrvalo dlouho a měli jsme ho zase, tedy dvojnásobek. Tentokrát jsme z toho ovšem nevyvázli se zdravou koží, jelikož pan DW zahlásil lepší dvě sedmy a bylo to za šestnáct Kč! Pravda hrál to na čtyři strkací (stejně jako ty první pan PK na začátku), to mu budiž ku cti, ale stejně to byla rána! Stalo se to navíc těsně poté, co se pan PK hloupě pozastavoval nad tím, jak je to zajímavé, že obvykle je ten kdo nechodí pravidelně, vyžírkou večera, a že pan DW zatím nic nepředvedl. Tak to bylo tedy ukázkové zakřiknutí, protože snad dvě, nebo tři hry na to, si opět pan DW zahrál lepší dvě sedmy znovu, tentokrát už bez rizika, a naštěstí též bez dvojnásobku, ono to i tak stačilo.
Tou dobou jsem si skutečně zoufal, jsa už kolem třiceti korun v minusu! Hrůzy nezrozené! Dokonce jsem po zaplacení této hry přestal mluvit a jen jsem se mračil, tloukl hlavou o stůl a mrazivě pronášel poviné herní hlášky. Byl jsem konsternován a nakartikrknut, že jsem vůbec chodil a neposlechl doma drahou polovičku, která mne přemlouvala abych se na to tentokrát vykašlal (to je ovšem nemožné, když spoluhráči potřebují třetího, není takové kosmické síly, která by mne mohla zastavit)
Z třicetikorunového mínusu není cesty zpět, říkal jsem si, a tak ani mé obyčejné dvě sedmy jsem nebral jako nějakou možnou záchranu, notabene, když v jiných hrách se mi nedařilo. Kolem půl jedenácté, nebo tak nějak, ale přišel zlom - opět jsmě měli dvojnásobek a mě osvítila milost kartiboží a přišla mi parádní červená stovečka, z které jsem nakonec vytěžil 140 ve vyjádření finančním tedy 16 korun od každého a rázem jsem si ocitl v plusu mi nejmilejším. To byl samozřejmě hřebíček, či snad hřebík do rakve pana krajského rady, který zamumlal cosi o živiteli rodiny, nazval mne nějakým urážlivým výrazem a pak si počal zoufat, dle mé rady, že neskuhrá-li člověk dostatečně, nebudou jeho prosby vyslyšeny na vyšších kartimístech.
Nicméně do červeného esa, které padlo kolem čtvrt na dvanáct se už neodehrálo nic mimořádného, a tak jsem nakonec já uhájil příjemných 5,10 v plusu, pan PK sponzoroval večer nějakými 24 korunami a nejvíc bral (jak se předpokládalo) pan DW, kerý teď určitě nebude chtít odvetu, aby si mohl za svou výhru někde užívat.
Na závěr mohu říci jen tolik, že jsme si pořádně zapůsobili, bez jakýchkoliv rušivých elementů a elementek, ani se toho moc nenakecalo, byl to zkrátka takový "hardcore mariáš". U Kubrychtů se potvrdilo, že je to momentálně nejlepší hospůdka k působení v centru KV, slečna servírka, ač zcela nová, nás nechala v klidu dohrát, i když už bylo po zavíračce a nikdo krom nás tam nebyl. Dokonce jsme si museli sami požádat aby nás zkasírovala, tedy obsluha dle mých představ.
P.S. Bohužel tam nebyl pan S. který nás posledně tak lákal na mariášnický turnaj a tak zůstaneme i nadále amatéry bez trofejí, či šrámů ze soutěžních bitev.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JM JM | Web | 1. prosince 2006 v 14:45 | Reagovat

"bez jakýchkoliv rušivých elementů a elementek"...:-)

2 JR JR | 1. prosince 2006 v 14:48 | Reagovat

to jsem si neodpustil, protože pan PK mě včera káral za to, že jsem tu sobotu popsal ještě moc diplomaticky

3 LittleKey LittleKey | 2. prosince 2006 v 19:46 | Reagovat

Počítejte se mnou. DW první dvě sedmy za 12(nikoli 16, pan JR se upsal) + DW druhé dvě sedmy za 6 + JR dvě sedmy 3 + masakrujících 140 za 16 - moje obyč dvě sedmy za 3 = - 34 Kč. Můj mínus 24 Kč => hrál jsem jako bůh, ale na ty násobené hry to prostě nestačilo. Snad kdybychom hráli ve čtyřech... ale nehráli.

4 JR JR | 3. prosince 2006 v 17:17 | Reagovat

Jo jo, to ale jenom znamená, že jsi určitě hrál něco co jsem si zapomněl vyčíst.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama