Splněný sen aneb Grand Canyon z ptačí perspektivy

11. května 2007 v 0:16 | JR |  Fotoreportáže
Abych tedy dál pokračoval v leteckém vyhlídkovém retrospektivním fotoseriálu...

Kdysi dávno, snad ještě v osmdesátých letech minulého století jsem si usmyslel sen. Takový ten životní, co jsem velmi dlouho nepovažoval za reálný. Vidím to jako dnes - na toaletě jsem si četl (jako obvykle) časopis Letectví + kosmonautika, kde jakýsi človíček psal reportáž o svém vyhlídkovém letu nad Grand Canyonem v Arizoně. Byl jsem unešen těmi dvěma třemi fotkami i celým vyprávěním a říkal jsem si: Tam se musím někdy podívat!
Světe div se, povedlo se. Je to už zatraceně dlouho, slavný rok 2000, začátek října, bylo krásné počasí a my ještě s jedním človíčkem jsme byli na cestě z Las Vegas po krásách jihozápadu USA (celkově jsme na této cestě našeho života strávili 1,5 měsíce a viděli jsme nádherná místa, zažili neuvěřitelné věci). Grand Canyon byl vlastně naší první zastávkou na celé cestě, a že poletíme letadlem, byl můj nápad, který měl původ právě v onom prazážitku z čas. L+K.
Stálo to tenkrát hodně peněz, ale jelikož jsme je tehdy vydělávali přímo na místě, mohli jsme to přepočíst do odpracovaných hodin a hned to znělo lépe! Pro mne nebylo nad čím přemýšlet, naopak jsme měli štěstí, že bylo už po sezoně a bylo volno.
U "velké džuzny" má člověk v podstatě dvě možnosti jak si ji prohlédnout ze vzduchu - buď letadlem, nebo helikoptérou. My zvolili letadlo, protože helikoptérou by to bylo jen na půl hodiny a to je tak doletět tam a zpět.
V letadle jsme naprosti tomu měli celou hodinku a ta utekla jako voda. Fotky jsou původně focené na výtečný východoněmecký fotoaparát Praktica L2 (bez vestavěného expozimetru - ten jsem měl externí a pak jsem ho v letadle ztratil a musel se pro něj vracet, přístroj je vyloženě manuál nad manuály), vše na kinofilm, takže toto jsou pouze skeny, ale i tak mají doufám určitou vypovídací schopnost.
Řeka Colorado, jak ji jinak neuvidíte
U dalších obrázků se zdržím komentáře, protože by byl myslím zbytečný.
Po návratu na pevnou zem se Gabča musela trochu vzpamatovávat a uklidňovat žaludek, který se při přistávacím manévru definitivně vzbouřil a blinkací pytlík našel své využití.
Pro mne to byl splněný sen, stejně jako předtím stanout na Eifelovce, nebo později rýžovat zlato na Klondiku. Něco, co se nezapomíná a nevyměnil bych to za nic na světě. Plnění snů je super - vřele doporučuji :-)
No, abych dokončil svůj cyklus o vyhlídkových letech bude třeba zavítat ještě na Aljašku, čili se těště na příští článek :-)
P.S. Později, přímo u okraje GC mne zarazila jedna věc - samozřejmě, je to velké, obrovské, monumentální, fascinující, prostě "díra jako prase", ale co bych nečekal, bylo ticho. Naprosté neuvěřitelné, ticho. Čekal jsem fanfáry, nebo nějaké monotónní dunění, anebo alespoň křik orlů, když už vůbec nic, ale ne. Bylo tam absolutní ticho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jm jm | Web | 11. května 2007 v 11:18 | Reagovat

moc pěkné

2 DJ DJ | 11. května 2007 v 22:28 | Reagovat

Skvělé, nějak mne to nelákalo, ale asi mám nový cíl pro rodinnou dovolenou dvou čerstvých manželů středního věku s dětmi, které uvítají, že mají prázdný byt a rodiče se toulají dva týdny po Velké zemi. Ten pohled z roviny původního terénu je pro mne zcela nový. Díky

Co to bylo Cessna 182?

3 JR JR | Web | 11. května 2007 v 22:32 | Reagovat

DJ: Cessna to byla ale typ neznám.  Jo, jo, střední věk... tak daleko se mně ještě plánovat nechce, radši bych ještě něco stihnul teď. No uvidíme.

4 Sargo Sargo | 11. května 2007 v 23:03 | Reagovat

JR: ...daleko? ;-)

O:-)

:-D

Moc pěkné fotky. S Gabčou mám soucit, mě by do toho nikdo nedostal, neb bych rušila let již od počátku. :-))

5 JR JR | Web | 11. května 2007 v 23:27 | Reagovat

Sargo: jsem optimistou, je to daleko. (anebo jsem možná blbej a slepej)

díky všem za pochvalu fotek, ve skutečnosti vypadají o něco lépe, ale ze ne o tolik. Dneska mi připadá legrační, jak jsem se tehdy zhorzil, když jsem tam udělal asi 25 snímků! Dneska by jich za tu hodinu možná bylo 250 :-) ovšem za jinou cenu, že ?

6 DJ DJ | 13. května 2007 v 18:54 | Reagovat

pouze 25???? Tomu rikam sebekazen.
a k tomu strednimu veku....jak rikam, po narozeni ditete jsme s lyzem najeli na travu :))

7 JR JR | Web | 14. května 2007 v 12:19 | Reagovat

DJ: ona to ani tak nebyla sebekázeň, jako cely vyfocený film (tam jsme fotili hodně na 24 filmy), s digitálem by to určitě bylo docela jiné.

8 Proky Proky | E-mail | Web | 14. května 2007 v 19:30 | Reagovat

Super clanek, docela si me tim navnadil. Ze by snad nekdy, kdo vi? A letadlem to teprve! Urcite to bylo nadherny :o)

PS: Koukam, ze si se konecne rozjel ;-)

9 Kunstmullerova H. Kunstmullerova H. | E-mail | 4. července 2007 v 15:01 | Reagovat

Byla jsem tam pred mesicem.Na letadlo ani na helikopteru jsem si netroufla.Fascinujici,omracujici, magicky  a povznasejici zazitek.Takovy pocit,jaky jsem mela pri pohledu dolu jsem za svych 61 let jeste nepoznala.Uchvatila mne Orlova skala a reka Colorado  jako tenka maslicka.Nikdy neni pozde odvazit se realizovat i nejtajnejsi prani.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama