Na kole do Královského Poříčí

7. září 2007 v 13:20 | JR |  Fotoreportáže
Předminulý víkend jsme kromě výletu s JM & JM, Jr. vyrazili po dlouhatánské době i na kola. Určitě nemá smysl psát, jak jsme zjistili, že jsme na tom s fyzičkou úplně kriticky, stejně jako nemá smysl popisovat scény jak jsem doma padnul úplně vyřízenej a jak jsem měl po jízdě pocit, že jsem změnil sexuální orientaci, zkrátka to jsou takové ty klasické symptomy toho, že jsme líní a nesportujeme. Přesto tento výlet za zmínku stojí.

Vědomi si svých tělesných nedostatků, vyrazili jsme na tu nejlehčí trasu na světě tozn. kolem Ohře do Lokte. Klasická místní dálnice pro nemohoucí a rodiny s dětmi nebyla tentokrát tak narvaná, a tak se jelo celkem dobře. V kempu jsme si dali pivo-limo a pokračovali jsme dál, rozhodnuti dojet až do Královského Poříčí, kde jsme si chtěli dát oběd, a pak (podle sil) vrchem, či spodem zpátky.
No, cesta do K.P. byla v pohodě, což o to, akorát se začal dostavovat hlad, jelikož jsme pozdě vyráželi a byly už asi dvě hodiny odpoledne. V KP jsem se naivně domníval, že bude nějaká hospůdka na statku Bernard, kde jsme nedávno byli na jakýchsi slavnostech. Nebyla.
Přes lehčí protesty mé drahé polovičky jsem rozhodl, že zpátky to vezmem nahoru na Loučky a pak na Jalovský vrch do Hor.
Kopec za Královským Poříčím (široká ulazená asfaltka, kde nikdo nejezdí) z nás ale vyčerpal poslední síly, protože byl potvora táhlý a útrpný. Proto jsme se v Loučkách zastavili v další hospůdce, kde bohužel opět nevařili. To už jsem hlady prakticky nemohl šlapat a koupená tatranka se k pivu prostě nehodila.
O tom, že bychom v takovém stavu byli schopni vyšlapat ten krpál z Louček na Jalovský vrch si vůbec nedělejte iluze! Prostě jsme to (potupně) vytlačili. Na kopci jsme zcela vysíleni popojeli směr Hory a pak hlavně Farma Hory, kde jsme byli před časem na svatbě kamarádům a kde se nám moc líbilo a kde kromě toho navíc potenciálně měli hospodu, kde vaří.
Měli. Když jsme na pokraji smrti padli na lavičku u farmy, kde prakticky nebylo živáčka, vynořil se z budovy sympatický číšník-zachránce a nastala ta nejkrásnější fáze výletu - obžerství. Poseděli jsme doplnili tekutiny a kyslíkový dluh a začli laborovat jak se dostat domů, aniž bychom museli ještě šlapat do kopce. Abyste tomu rozumněli, z Farmy Hory vede pěkná cesta lesem dolů ke Svatoškám, jenže z nich člověka pak opět čeká ten kopeček nahoru, což se nám nechtělo, maje onu výšku již draze nabranou, ba i víc.
Zeptali jsme se tedy, zda se dá projet lesem rovnou do Tašovic a prý dá - musíme se jen dát doleva a pak doprava.... no a tam to každej musí najít!
Každej ne.Jakmile jsme se ocitli ve spleti lesních stezek a začalo to připomínat pašeráckou stezku, otočili jsme to a vrátii se na větší cestu. Jenže ta znenadání skončila (byla to asi jenom lesácká cesta pro odvoz spadaného dřeva po té vychřici). Před námi padal dolů hrůzyplný sráz plný větví, kořenů, šišek a drnů.
Bylo jasné, že to nesjedeme, neb nepatříme mezi vyznavače extrémních sportů ani samurajsko-cyklistických rituálních sebevražd.. Slezli jsme z kola a pěkně opatrně jsme to sešlapali zpátky vedouc kola opatrně přes terénní překážky. Že jsme po cestě mohli sbírat houby dodávám jenom jako takovou zeměpisnou zajímavost, protože na to jsme náladu opravdu neměli. Ostatně nejlépe to ilustrují zde uvedené záběry. Měl jsem s sebou nový foťák, ale moc jsem toho nenafotil, jaksi nebyla síla. Naopak jsem si strašlivě propotil fotografický baťoh, až jsem měl obavy aby nedošlo k další nehodě se "slanou vodou".
Když jsme konečně sestoupili na cestu (tu co vede po druhé straně Ohře), splnil se nám ten sen, že jsme dojeli do Tašovic. Bohužel relativně dolů, čili jsme si přeci jen ještě nějaký ten kopeček "užili". Domů už to pak byla hračka, nebýt toho vyplazeného jazyku který se mi neustále motal do drátů předního kola.
Celkem jsme ujeli jen asi 45 km "pohodovým" terénem, takže jsme rozhodně neměli důvod být tak na smrt zničeni. Jenže všechno je relativní.
Je to opravdu jen shoda okolností, že nás vedla Gabča?
Věřím, že se najdou tací, pro které je podobný sjezd vyhledávanou lahůdkou, nikoli však pro nás. Kromě toho fotky trochu zkreslují, ve skutečnosti to bylo ještě daleko prudší (skoro pravý úhel!)
Nádherná lesní stráň, co říkáte? No, nevzali byste hned kolo a nesešli to?
Tam, ano tam odtud jsme slaňovali!
Počasí zdá se, podobným cyklistickým dobrodružstvím už asi přát nebude, tož pomalu uložíme opět kola do sklepa a budeme se stydět jak jsme tu letošní sezonu cyklisticky proflákali.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DJ DJ | 7. září 2007 v 14:11 | Reagovat

Já jsem letos ujel monjá ještě méně, ale směju se při představě, že by kopec od Ohře do Doubí měl být překážkou. My, co bydlíme Na vyhlídce za překážku považujem tak starou Pražskou.

Takhle od stolu bych řekl, že to je sjízdnej kopec, ale opakuju, letos jsem kolo proflákal, tak Vám rozumím.

Představa, že mám na kole hlad, to je pro mne, hypoglykemika, horší než smrt. Ten pocit chladu v končetinách, třes v rukou, zúžené vidění...fuj, na kole musím jíst. Průšvih je ten, že pak to nemá velkej efekt na postavu :o).

Z K.P. jsem jel jen přes Chodov. Ale to bylé s Márou R. z Áčka a bylo nám o 15 kilo míň.

2 JR JR | Web | 7. září 2007 v 14:19 | Reagovat

No, on normálně ten kopeček překážkou není, ale v tom stavu v jakém jsme byli jsme si ho chtěli uspořit, což byla ta chyba.

Ten krpál dolů samozřejmě sjízdný je, ovšem s bílým šátkem kolem čela, miskou saké a vítězným pokřikem "Banzaaaaaaaaaaaaaaaiiii!" Fotky zkreslujou, těch větví a tak tam bylo hrozně moc (po těch uragánech letos na jaře, nebo kdy to bylo).

3 Sargo Sargo | 9. září 2007 v 23:59 | Reagovat

Hmm, tak letos jsem si kolo jenom pečlivě prohlédla a naplánovala, kam všude budeme vyrážet, až si pořídím konečně tu dětskou sedačku na kolo. Asi bych si měla konečně připustit, že mě cyklistění vlastně nebaví. :-D

(Ale ono docela baví. Po rovince. :-))

Pěkná akcička :-P

4 JR JR | Web | 10. září 2007 v 7:38 | Reagovat

Ale ale, tebe že nebaví cyklistění? Tebe, kterou to dřív tak moc bavilo?

Mě to baví, ale od jisté doby už na to nemám fyzičku. Věřím ale, že bych se ještě rozjezdil, aspoň trochu.

I tentokrát, když jsem na to sedl, tak jsem si říkal, jak je kolo vlastně bezvadný dopravní prostředek.

5 LittleKey LittleKey | 10. září 2007 v 8:14 | Reagovat

Musím dát za pravdu DJovi, kopeček ze Svatošek do Doubí jezdím tak 18-20 Km/h :-)

Vím, machruju, ale řekl sis o to :-) Ta vaše zkratka mi připomněla slavné: " Vemem to zkratkou, je to sice delší, zato horší cesta!"  Nebo tak nějak to bylo...:-)

6 Hablina Hablina | Web | 10. září 2007 v 9:31 | Reagovat

Bože, kam jste to zabloudili, vždy, když v nějakém takovém lese potkám cyklistu, považuju ho za nebezpečného šílence a v hlavě mi prolétávají představy chlápka probodeného po pádu z kola ostrou větvi skrz :)

Jinak - 45km - no, hezká projížďka, ale letos jsem také na kolo skoro nevlezla, tak by mi to nejspíš stačilo ke štěstí :)

7 JR JR | Web | 10. září 2007 v 10:01 | Reagovat

Ech, kde jsou ty časy, kdy jsem vážil o dvacet kilo méně a ujel za den třeba stovku s "plnou polní" (tedy s brašnami). A přitom jsou to jenom tři, nebo čtyři roky. Jo, jo...

Pan PK by měl přestat machrovat, protože má velikej ale VELIKEJ mariášnickej vroubek, neřku-li vrub!

8 jm jm | Web | 10. září 2007 v 13:58 | Reagovat

No jo zkratky, natož v zakletém trojúhelníku Hory-Tašovice-Svatošky...

Letos mám najeto hrdých 0 km. Mám takový cíl, že se podívám, jestli má kolo většinu součástek a projedu se v sobotu:-/

9 DJ DJ | 10. září 2007 v 14:05 | Reagovat

Já se chystám na výlet ve dvou s Majdou, až bude zbytek rodiny v porodnici. Všichni se těšíme :)))

LK: jenom dvacet? ALe s koulí u nohy, že? :))

10 jm jm | Web | 10. září 2007 v 15:59 | Reagovat

Chlapi, nechte toho. Nebo si budu muset vzpomenout na léta studentská, kdy jsem jezdil všude na kole a je všemu rychle. Ještě mám ten tacháč před očima, že takhle k večeru v bezvětří na rovině jsem držívával tu čtyřicítku docela s potěšením...

11 JR JR | Web | 10. září 2007 v 17:16 | Reagovat

Anebo jiná příhoda: onehdá jsem přijel pod prudký kopec a řekl jsem si: Má to cenu? Upřímně jsem si odpověděl, slezl s kola a začal tlačit.

12 DJ -> JM DJ -> JM | 10. září 2007 v 19:33 | Reagovat

Ale to bylo na silničním, že?

To se mi nikdy nepodařilo. Udržet čtyřicítku, na horským tak 35-38. To je výzva a přitažlivější než Prokyho pro DJ nezdolatelné mety.

Koukám dneska pěkná návštěvnost!

13 JR JR | 10. září 2007 v 20:48 | Reagovat

Já jel jednou (z Kleti směrem na Budějice, resp. na jednu takovou vesničku, co je na druhé straně Kleti, než Český Krumlov) z kopce teda 75 km/h. To byla největší rychlost jako jsem na kole vyvinul a už to nechci ani překonat ani opakovat. To je prostě o hubu.

Po rovině šlapajíc jsem asi 40cítku nikdy nedal, ani s větrem v zádech asi.

Já mám ovšem obroský odpor větru, jakkoli vám mé tvary mohou připadat aerodynamické.

14 jm jm | Web | 11. září 2007 v 23:40 | Reagovat

DJ: ano, bylo to na mým krásným německým silničním s vysokým posezem a řidítkama nahoru. A bylo zelený!

Na horalu jezdim 15, ale bohužel nemám srovnání za srovnatelné fyzičky, protože jsem si ho koupil až tlustej, když jsem to jednou vyzkoušel na školním výletě s firmou, že je to zábavné. Přál bych si mít dvě kola, ale je to asi blbost, když nejezdim. I když možná ještě mam někde cestovní kolo, co jsem si koupil v Holandsku - to jsem měl hodně rád: bylo starý a mělo kola ještě o pár čísel větší než Favorit, špatně se na to tady sháněla duše. Jelo se v podstatě úplně ve vzpřímeně, protože i řidítka jsou sakra nahoru. Akorát že se viklala trochu jedna páka se šlapkou a zaboha to nešlo opravit. No, v Leidenu jsem s tim byl 3x, v Delft a už ani nevim, kde všude jinde...

15 DJ -> JM, JR DJ -> JM, JR | 12. září 2007 v 13:06 | Reagovat

V Leidenu budu zase opět bydlet dvě noci v listopadu. Už se těším.

Dvě kola je základ radosti z cyklistiky. Já před časem neměl nai na horské, ale jednou si chci i to silniční pořídit. Onehdá (když nám kola ukradli) jsem jel na silničním a zhusta mne překvapilo, jaký je to velký rozdíl v odporu při jízdě na hladkém povrchu. Prostě silniční kolo je třešnička cyklistky, pro mne.

Ale horský je horský, z Lokte až do Varů (Na vyhlídce) bez sesednutí ve vrcholné formě s průměrem 37km/h. To by na silničním nešlo, sjet ty schody u mostu :o).

Maximálku na silničním (premier) 85 stará Pražská, v pubertě a s analogovým tacháčem kamaráda, myslím, že skutečně to bylo tak 75-80. Na horským 78 Jáchymov. Na tandemu 76 z Blatenského vrchu do H. Blatné, šlo by více, ale topič už kálel maggi v kostkách, tak začal brzdit. Chci dosáhnout kilo, někteří moji kamarádi to již dokázali, ale vždy na silničním, na horském nevím nevím. Vysoká rychlost na kole je úžasná, pokud jsou podmínky.

Jo a jednou jsem měl velkou kliku a na výletě Chomutov - Louny mi funělo do zad 50 km/h a já na té trati v pohorkách a brašnama na horským dosáhl průměru 58 km/h. Ten pocit, kdy jedete jako blesk a necítíte skoro žádný odpor vzduchu, zažil jsem to jen dvakrát v životě.

To sem se zase rozkecal, no jo, dovolená a prcek spí. :o)

16 lékarník MB lékarník MB | 14. září 2007 v 8:28 | Reagovat

JR: ale ona dolů do Tašovic opravdu existuje příjemná  a romantická cesta, jen jí trefit :-)

DJ:  PRůMĚRNÁ rychlost na MTB 58 ?!  znám jeden vousatý vtip o chytání ryb pod Karlovým mostem, který končí větou: "když z tý štiky uberete metr, tak já tu lampu zhasnu".

17 JR JR | Web | 14. září 2007 v 9:20 | Reagovat

To mi jí budeš muset někdy ukázat! Mohli bychom třeba udělat výjezdní zasedání do té hospůdky na farmě v Horách. Tam je to takový vopuštěný, tam by se dobře působilo.

18 DJ DJ | 14. září 2007 v 11:16 | Reagovat

Zní to neuvěřitelně, ale situace, kdy fouká do zad, přesně do zad a jedu jenom rovně po hlavní, to se mi to pak podařilo. Začnu hledat záznamy v excelu, jestli jsem se nespletl v desetinné čárce..

19 lékarník MB lékarník MB | 17. září 2007 v 16:03 | Reagovat

JR: já jsem pro, ale kdo tam dostane ty lenochy z Tuhnic.

20 JR JR | Web | 17. září 2007 v 18:26 | Reagovat

Lékárník: čest nelenochu z Tuhnic, ty seš sice pro, ale taky seš extrémně nespolehlivej na to jestli vůbec dorazíš. To potom i kdybychom přesvědčili aspoň jednoho lenocha z Tuhnic, tak to třeba nebude stačit.

21 lékarník MB lékarník MB | 18. září 2007 v 8:22 | Reagovat

JR: na to poslední působení jsem nepřišel z nespolehlivosti ale na protest. Měli jsme tuhničáky nechat pěkně capkat do Sedlece a ne podlehnout jejich naříkání na rodinný život a kdesi cosi

22 helena helena | 7. listopadu 2007 v 15:45 | Reagovat

Tak tem to znám. V roce 1966 jsem to šla pěšky z Poříčí do Lokte,podle Ohře. No hrůzinec. Kopřivy až nad hlavu. Ale loni,jsem to jela na kole z Lokte přes Sokolov,Kladskou,Mariánky,Planou,Bor u Tachova,až na Sycherák. Něco ke 100km.Cesta super,Ale ještě si to projedu několikrát je mi teprv 60 roků. Kolu zdar.

23 JR JR | 8. listopadu 2007 v 15:21 | Reagovat

Helena: tak to gratuluju, to je úctyhodný výkon!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama