(pravý) Argentinský steak

24. září 2008 v 21:51 | JR |  Patagonie 2008
Včera jsem slíbil, že si dneska dáme tu kulinářskou provokaci, tak teda do toho. Snažně vás prosím, abyste se před přečtením tohoto článku dobře najedli, masožrouti, ať mají pro jistotu po ruce aspoň klobásu, nebo něco takového, vegetariáni a vegani, ať čtou pouze se zavřenýma očima!

Vedle "pečeme s rumem" bude tohle zřejmě nejchutnější blog, jaký jsem kdy napsal :-)
Ochutnat pravý argentinský stejk byl jeden z cílů, který jsem si při cestě na jihoamerický kontinent předsevzal. Stejně jako třeba pravou brazilskou kávu při přestupu v Sao Paolu, nebo Nasi Goreng v Indonésii. Co se ochutnávání cizokrajných specialit jsem sice hrozný strašpytel a do ničeho se příliš nehrnu, ale v případě argentinského hovězího jsem jaksi přirozeně udělal výjimku.
Zase abyste si nepředstavovali každý náš den tam jako opulentní hostinu, ve skutečnosti jsme právě na jídle dost skrblili, resp. ze začátku jsme byli nuceni skrblit skoro na všem, ale důvody už byli dříve řečeny, takže jsou vám asi jasné. První týden v dubnu už bylo tak nějak jasné, že s penězi vyjdeme, tak jsme se teda rozšoupli.
Poprvé jsem opravdický biftek ochutnal v městečku Perito Moreno, kde jsme jen a pouze nocovali v zapadlém hotýlku, který měl k lepší restauraci hodně daleko. Dal jsem si biftek s hranolkama (v originále tuším označený jako "bistec con pomes" i když na podruhé se to pak jmenovalo trochu jinak) a dostal jsem obrovský flák krásného masa, připraveného "medium" (i když tyhle odborné výrazy jsem si zjistil až později). Dostal jsem to na dvou talířích, protože se ty porce prostě na jeden nevešly!
Jéje, to byla lahoda... já bych to snad ani neměl psát, jsem k večeři měl chleba s paštikou....
Jeden z cestujících turistů, který v jižní Americe byl již mnohokrát si právě tento steak pochvaloval jako nejlepší, co kdy měl. K tomu prvnímu ovšem není žádné foto, a tak si budete moci pouze představovat (a fantazie umí být velice bujná). Dokonce tu mám poznámku o ceně, že to bylo 26 argentinských Pesos, tedy asi 130 korun! K tomu lahvinka červeného vina de casa a Gabčiny lasagne a bylo to celkem za 50 ARG $ i se spropitným.
Podruhé (a bohužel naposled) jsme si steak dopřáli v Bariloche, při našem posledním večeru v Argentině 7. dubna tohoto roku. Měli jsme za sebou vcelku deštivý pobyt v "argentinském Švýcarsku" jak se Bariloche přezdívá a ten den také poslední pořádnou pěší túru, po které jsme se chtěli nějako odměnit.
Na doporučení z hostelu jsme si zašli do restaurace El Boliche "de Alberto" a udělali jsme moc dobře. Bylo tam vcelku narváno, ale se štěstím jsme jeden stůl ukořistili a pak už stačilo si jen vybrat a užívat si kulinářské extáze. Jsou zážitky, které se slovy popisují jen velmi, velmi špatně. Notabene jsou-li ty zážitky spjaty s nějakou chutí, vůní, atmosférou. Tohle všechno tam bylo prostě 1A.
Objednali jsme si Bife Chorizo a Bife Lomo, nakonec toho bylo tolik, že jsme každý měli normální porci od každého (čili dvě porce, no snad i tři). K tomu zase papas fritas (hranolky), vino de casa a navíc nám donesli dvě sklenice vody a také misku s omáčkou chimicurry, což bylo něco nového, dosud nepoznaného..... a naprosto vynikajícího! Taková kombinace různých druhů koření v oleji mezi kterými vynikalo oregano a česnek, ale zdaleka to nebylo jen toto.
Co nám to pak dalo práce tohle koření sehnat a přivézt domů (podařilo se). Hmmmmmmmmmm..... ježkovy voči, mně se ještě teď po těch měsících sbíhají sliny! No tak se alespoň pokochejte fotkami.

Tak tomuhle já říkám zátiší!(pro upokojení: toto jsou obě porce dohromady, v popředí omáčka chimicurry, čti čimičuri)

Takto si na steaku pochutnávala Gabča...

... a takto já. No, povězte, mohu mít snad blaženější výraz?

Tohle je velmi nebezpečná fotka... dostávám hlad!

Na závěr ještě jedna přímo z "kuchyně". Přeji všem dobrou chuť a jdu se podívat co je v lednici...
Epilog
Po návratu jsem se v rámci nějaké firemní návštěvy dostal na večeři do lepší restaurace, ehm, no proč neříct rovnou, že jsem byl v Embassy, kde mají argentinské steaky také v nabídce, ba dokonce se chlubí tím, že si je nechávají vozit přímo z Argentiny. No.... no, prostě to nebylo ono. Nemůžu říct, že by to nebylo dobré, ale to maso bylo takové "rozblemcané", a také jak ve Vsetíně říkají "plané" zkrátka naprosto nesrovnatelné s tím, co jsme měli tenkrát v Bariloche.
Až budu jednou velmi bohatý, tak si tam občas zaletím na večeři. Samozřejmě to bude hned po té, co koupím zámek Průhonice, kde zavedu hroší farmu, poté co se podívám do kosmu, co se na víkend budu jezdit koupat do Cava de Grande na Sicílii a.... no zkrátka hned potom!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 RR RR | 24. září 2008 v 22:15

Hmmmmmm...slint, mlask...prostě kulinářská krása...a dotaz: z čeho že je to čimičuri složeno? Tady se dá také sehnat?

2 JR JR | 24. září 2008 v 22:30

RR: Sehnat se dá. Onehdá nám to někdo přivezl z Plzně z nějakého kořenářství (U Salvátora? Je to možné?). Každopádně v tom budou asi velké rozdíly, protože jsme přivezli celkem tři čimičuri a zatím jsme otestovali pouze jedno a chutnalo to dost jinak (vcelku kysele, jelikož tam byl jablečný, nebo vinný ocet). Počítám, že recept na dobré čimičuri bude nedobytným tajemstvím každé tamní hospody. Také jsme si koupili jedno co je jenom koření samotné a do oleje se musí teprv naložit. Tak se mrknu co je tam za složení, ale bude to ve španělštině.... :-)

3 JR JR | 24. září 2008 v 22:59

tedy ingredientes:

Agua, vinagre de alcohol, ajo en polvo, ají molido, sal, perejil hojas, orégano hojas, pimentón extra molido, pimienta negra molida, EXA (glutamato monosódico), ESP (goma xántica) y CONS (Sorbato de potasio)

a to je prosím ten nejlacinější koupený v bariločském carrefouru. Taky ale nechutnal nic moc.

4 RR RR | 25. září 2008 v 17:32

Děkuji za odpověď, rozumím z toho pár slovům, ale myslím, že podstata mi stále uniká :-) Nebyl by odborný překlad?

5 JR JR | 25. září 2008 v 18:19

Tak já to teda zkusím:

voda, (asi) vinný ocet, česnek v prášku, mletá paprika, sůl, petržel, oregano, extra mletá paprika, mletý černý pepř, glutaman sodný (ten je nejlepší), pak je tam něco, co je doslova přeloženo jakási guma, takže to bude asi želatina a nakonec výborný Sorbát draselný :-)

Ale měli jsme ještě poněkud dražší verzi čimičuri a ta byla asi víc "přírodní", tu ovšam dostali kamarádi jako prezent.

6 Sargo Sargo | 25. září 2008 v 20:41

Jsem velmi flákotovitý typ. Flákota mi stačí ke snídani, obědu i večeři. A takováhle flákota... no, oceňuji velmi. Ještě klika, že jsem právě spráskla asi kilo čočky. :-D

7 dj dj | 25. září 2008 v 20:59

Hmmmm, odhodlal jsem se postupně k louskání tohto, co jsem přes prázdniny zde zaneddbal a začíná to slibně!

Když jsem byl v USA, tak jsem si teda taky museli zajít do stejkahuzu na večeři a utratil jsem tam tolik peněz, že to ženě nikdy nepřiznám. Ale je fakt, že takový "rybívoko" jsem ještě nejedl. Je to prej krávama. Začal jsem mít krávy rád.

Chutně sepsáno!

8 dj dj | 25. září 2008 v 20:59

Hmmmm, odhodlal jsem se postupně k louskání tohto, co jsem přes prázdniny zde zaneddbal a začíná to slibně!

Když jsem byl v USA, tak jsem si teda taky museli zajít do stejkahuzu na večeři a utratil jsem tam tolik peněz, že to ženě nikdy nepřiznám. Ale je fakt, že takový "rybívoko" jsem ještě nejedl. Je to prej krávama. Začal jsem mít krávy rád.

Chutně sepsáno!

9 JR JR | 26. září 2008 v 16:33

Sargo: ty a flákota? to si nějak neumím představit.

DJ: jen pěkně louskej, od té doby cos mi vypadl coby pravidelný komentátor to není ono a schází mi vůle psát.  

V USA jsem stejk jako hovězí stejk asi nikdy neměl, myslím. Blaženě ale vzpomínám třeba na "pravé texaské barbeque"

10 dj dj | 26. září 2008 v 22:13

zejtra letím přes Atlantik, tak... :-) to louskání nahradím asi žrá...kulinářstvím.

11 JR JR | 26. září 2008 v 22:43

to se máš, já letos nepoletím (teda služebně), obávám se, že to bylo loni poprvé a naposled.

12 lékárník MB lékárník MB | 29. září 2008 v 12:42

Vole!!! vyzkratoval jsem si klávesnici slinama! Budu si muset zaběhnout okamžitě do Zeyerovky pro párek v rohlíku a novou klávesnici.

13 JR JR | 29. září 2008 v 18:37

MB: to je komentář, kterej zahřeje u srdce :-)

14 Proky Proky | E-mail | Web | 30. září 2008 v 5:10

No, sice jsem prave po snidani, ale chut na nejake maso jsem skutecne dostal!!! Jdu se hned podivat do lednicky co pak tam mame "od masa" ;-)

Jinak u nas konecne zacalo jaro a tak jsou teploty kolem 30°C a pres noc kolem 20°C. Ta zima v vlhko uz me opravdu nebavilo.

Posilam pozdravy od protinozcu :o)

15 JR JR | 30. září 2008 v 7:10

Proky: no, takové klokaní stejky.... to by taky stálo za ochutnání, ne?

16 DJ DJ | 30. září 2008 v 12:52

jdu na snídani a dneska by mi po opětovném shlédnutí fotek prospěla s masem a ne místní sladká. Večer asi fakt zajdem na ten stejk, včera jsme steakhouse nemohli najít.

17 Sargo Sargo | 30. září 2008 v 14:17

JR: neumíš představit...? No, možná mě pamatuješ z dob, kdy jsem se z ryze filosofických důvodů pokoušela býti vegetariánem. Zvítězilo ovšem mé vnitřní já, kterému ve skutečnosti stačí ke spokojenosti jenom to maso. Možná byl nějaký můj předek eskymák. :-D

Dobré je to v restauracích, kde nám zásadně dávají jídlo automaticky obráceně - Járovi flákotu a mě nějaké nezajímavé těstoviny s brokolicí... :-))

18 Proky Proky | E-mail | Web | 30. září 2008 v 14:49

Jo jo klokani maso jsme uz meli dvakrat. Jednou jako spizy a podruhe jako gulas. Bylo to oboji vyborne!

PS: Navic je nyni klokani maso celkem levne (pro predstavu asi za 400 g jsme platili $3,30 = 46 kc).

19 ee ee | 2. října 2008 v 9:56

I když mám prázdný žaludek, steak se mnou nic nedělá, není nad kulinářskou pochoutku připravenou ve vlastní kuchyni -zkrátka stará škola

20 JR JR | 2. října 2008 v 18:00

konečně trochu komentované téma

DJ: já kupříkladu snídám sladké rád i tady doma. Pak už přes den sladké nemusím, ale ráno klidně a rád.

Sargo: to teda někdy zajdeme spolu do restaurace, to chci zažít tohleto!

Proky: to bys mohl někdy přivést na ochutnání klokaní klobásy, nebo něco takového co by přežilo transport.

EE: no vlastní kuchyně (a obzvláště ta vsetínská) je samozřejmě nenahraditelná. Nicméně zrovna tento steak byl tak nějak taky "po domácku".

21 dj dj | 6. října 2008 v 21:21

já snídám taky sladký, mám takovou divnou poruchu metabolismu, že cukry můžu přímo do žíly, ale sladký v americe je přece jenom i na mne moc.

Takovej páreček.... to tam nemají.

22 VP VP | 18. srpna 2009 v 19:03

JR, jak jsem Vás a Vaše články měl rád, tak Vás nyní rád nemám. Oslintal jsem si klávesnici, v lednici však mám jen kus ledu a malý kousek zmrzlého jelena, zato pod vlivem výše uvedeného textu narušenou psychiku i zrak, neb ve všem vidím stejk... Aúúúúúúúúúú...!

23 Milena Jelínková Milena Jelínková | E-mail | 2. března 2010 v 15:29

Hledám pomoc - kdo má originál dózičku nebo obal od kořenící směsi Aji molito, aby tam bylo složení.
Odměmím se opravdu dobrým chimichuri.
Díky moc
Milena

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama