Heuréka!

7. února 2009 v 10:08 | JR |  Svatba
V pondělí jsme objednali prstýnky! Celá "akce snubáky" stojí alespoň za kratičký blog, přestože na blogování nemám v poslední době čas ani náladu. Abych parafrázoval svého oblíbence: "To bych si byl nikdy nepomyslel, že je kupování snubních prstýnků spojeno s takovýma vobtížema..."


Můj oblíbenec sice hovořil o cestě do Budějovic, tzv. anabázi, myslím však, že to co jsme s Gabčou absolvovali v rámci vybírání prstenů bylo zcela srovnatelné. Předně: Gabča je velmi VELMI nerozhodný člověk, ono se to projevuje mnoha způsoby, z nichž většina je přímo strašlivá a například takové běžné nakupování s mou nastávající je hotové peklo pro netrpělivce jako jsem já. Hotová strana 111 - heslo rodiný rozvrat. A teď navíc "nakupování" prstýnků na celý život.





Ten horní byl do poslední chvíle horkým favoritem, navíc to byl jeden z prvních vůbec vyzkoušených


Gabča by se asi víc hodila do jiné doby, do té kdy, jak moje mamka (sama prodavačka zlata a šperků) říkala, měli na výběr pouze dva druhy a jeden z nich zrovna nebyl ve výrobě. V dnešní době, kdy vám v každém krámě vyskládají tři, čtyři plata vzorků, všech svým způsobem krásných, je to opravdu těžké.
Coby syn klenotnice mám jistý neurčitý pojem o špercích, navíc si nechám mamkou poradit a nepodléhám tolik módním trendům. Dneska, pokud nemá prsten 3 barvy zlata, není to prsten. Ono se to blýská, třpytí, leskne, ale nakonec se to ošoupe, poškrábe... a jsou-li to dva druhy zlata, tak se to jen těžko zvětšuje, když je potřeba.




Další z celé řady... ono to navíc nevypadá jak to pak bude vypadat, protože vzorky jsou většinou jen pozlacená mosaz, max. stříbro... Jo a vlevo - to je vůbec první prstýnek, který ode mne Gabča dostala, před kolika... dvanácti lety?

Zkrátka, trvalo to dlouho, prošli jsme desítky, stovky, tisíce.. desetitisíce... mno, ehm, dobře. Prošli jsme asi deset krámů, některé z nich dvakrát, vyzkoušeli stovky vzorků, otrávili několik prodavaček, než jsme - si Gabča vybrala. Ve hře byla nakonec i možnost výroby na zakázku, ale k tomu nakonec nedošlo. Také jsme se dozvěděli, že dnes jsou lidé tak zhýralí, že si prstýnky jednou za čas mění (bez toho aniž by měnili i partnery, tedy), prý tak jednou za pět let, když jsou ty staré už ošoupané... jak dekadentní ten svět dnes je. Také jsme řešili rozdílnou šířku prstenu ženicha nevěsty, pískování, s kamínkem, bez kamínku... zkrátka, všechno co chcete vědět o snubních prstech a bojíte se na to zeptat, máme teď v malíku, teda prsteníku.

Abych to zbytečně neprotahoval: vítězem konkursu se stal tento kousek (vybraný až v daleké Plzni):



Je to ten vrchní (prchni) . takové ty tři kroužky jako na klíče :-) ... (fotka z mobilu je bohužel rozmazaná)

Celý zlatotepecký konkurs byl navíc poněkud zkalen tím, že jsme předem věděli, že to "tam" kupovat nebudeme, že nám prstýnky objedná mamka přímo od výrobce, budou svatebním darem, a o to víc jsem se cítil blbě při jejich vybírání. Ještě, že je to jenom jednou, dvakrát, třikrát za život ;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DJ DJ | 7. února 2009 v 17:45 | Reagovat

Jo, další fáze projektu, jak by podotkl pan JM, je za Vámi. U nás jsem si terén trochu připravil doma a šli jsme vybírat s jasnou představou, co chceme. On ten výběr je opravdu nechutný. To potvrzuju.

2 JR JR | 7. února 2009 v 18:53 | Reagovat

Jo pozor! Tady prosím došlo k omylu o obr. č. 2 - to není ten prstýnek, co jsem Gabče dal jako první, tohle je úplně jinej a má ho asi od mý mamky, myslím. Kdo si to má po těch letech pamatovat...

Sem za to teď dostal sprďáka. Hroznýho!

3 jirej jirej | 7. února 2009 v 22:18 | Reagovat

Většinou tady nereaguji,ale tentokrát musím.Omlouvám se tímto všem koleginím ve zlatnictvích,kam jsem vás poslala.Za celou mojí klenotnickou éru jsem nezažila takovou nerozhodnou nevěstu,jakou  je Gábina a že už jsem u fochu od roku 1972.Jsem moc ráda,že je to za námi.Ten prstýnek je skutečně ode mě.

4 Proky Proky | E-mail | Web | 8. února 2009 v 5:43 | Reagovat

Take jsme pred mesicem v Sydney prosli nekolik obchodu a zkouseli a zkouseli! A nakonec vyhraly prstynky jednoducheho tvaru z bileho 18 kar. zlata s diamantem (navic se mi podarilo usmlouvat cenu o $200 a to byly uz tak po velke sleve :o) Je to asi jedna z mala vyhod velkomest!

Jinak pekne pokracujete "step by step" ;-)

5 JR JR | 9. února 2009 v 8:13 | Reagovat

DJ: my máme ty fáze projektu trochu pospřeházený. Ale jinak jo, dalo by se to nazvat milníkem.

JiRej: Já jsem v jednom americkém filmu viděl ještě nerozhodnější nevěstu, ale je fakt, že to bylo jenom o trochu :-)

Proky: 200 dolarů sleva? Moment.... to bude asi celková cena těch našich! Ono se to zase nesmí přehánět s těmi šperky... to je tak leda aby vám to pak někdo utrhl i s prstem.

6 Littlekey Littlekey | 9. února 2009 v 8:37 | Reagovat

Stránka 111, heslo rodinný rozvrat? Podle toho, jak to popisuješ, tak by to u mě byl par. 219, odst.2, pís.b trestního zákona. :-)

7 Proky Proky | E-mail | Web | 9. února 2009 v 10:50 | Reagovat

Mas pravdu Jardo nemelo by se to prehanet, ale oba skoro nic jineho nenosime. Tedy konkretne ja nenosim ani nausnici, ani retizek ci jine sperky :o)

Proste jsme si udelali radost a budou to nase prstynky na cely zivot (nechceme je menit treba kazdych 5 let ;-)

Jo a jeste neco, z tech nasich prozatimnich si budeme chtit neco udelat, tak treba by jsi mel tip na firmu co dela sperky na zakazku?

Diky Proky

8 JR JR | 9. února 2009 v 12:14 | Reagovat

LK: pís. b) ... zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem :-)

No, k tomu snad nedojde.

Proky: jasnačka, pro mne to bude též jediný šperk (hodinky nepočítám). A vy máte nějaké "prozatimní"?  Jak to vypadá? To jsou z jiného (méněcenného) kovu? Šperky "na zakázku" obecně dělají zlatníci. Určitě bych na nějaké kontakt sehnal, přes mamku.

9 lékárník MB lékárník MB | 9. února 2009 v 13:18 | Reagovat

JR: jako kolenovrt obecně nemám příliš v lásce spojení slov "kov" a "drahý". Dávám přednost slovnímu spojení s adjektivem "těžký". No ale když už to musí být, pak zastávám názor, že stříbro je taky drahý kov a v některých ohledech  zlato předčí

PK: mylím, že s tou vraždou v druhém odstavci by to tak horké nebylo, protože za daných okolností by se určitě nejednalo o trestný čin s ohledem na nutnou obranu, kterou je odvracen hrozící nebo trvající útok ve smyslu  § 13 TZ

10 DJová DJová | 9. února 2009 v 13:34 | Reagovat

tak gratuluju k dalšímu úspěšnému kroku, teď už jen šaty a je to:)

11 Silke Herrmann Silke Herrmann | E-mail | 9. února 2009 v 15:29 | Reagovat

Liebe Familie Rejcha,

das sind aber schöne Ringe. Mir gefällt der oberste auf dem  ersten Bild am besten. Haben Sie sich schon für einen Ring entschieden?

Wann fliegen Sie denn nach Las Vegas?

Liebe Grüße

Silke Herrmann

12 JR JR | 9. února 2009 v 17:07 | Reagovat

MB: stříbro zčerná. To já zase když už, tak radši zlato.

DJová: díky, díky. Mám rozepsaný další blog s další svatební zajímavostí, ale nestíhám, nestíhám...

Silke Herrmann: Danke für den Kommentar - genau dieser Ring hat Gabriela am besten gefunden, Ich habe es Ihr aber ausgeredet (weil es aus zwei Gold-Arten ist und meiner Meinung nach zu "glänzend" ist) . Am ende ist die Wahl auf den oberen aus den letzten Bild (ist leider kein gutes Photo) gefallen.

Der Flug nach Vegas ist am 28.Februar aus Frankfurt. Am 1.3. wollen wir dann heiraten.

13 DJ DJ | 10. února 2009 v 20:21 | Reagovat

ještěže rozumím německy, jinak bych byl bez informací, kdy zapálit svíci..

Já nikdy prsten nenosil a s ohledem na velikost kloubů jsem měl problém vybrat velikost. Vybíral jsem s rezervou, že mi ruka "poroste". Dneska ho skoro nesundám. Pocit, že mám na ruce něco navíc, mi zmizel až letos (4,5 roku).

Ale nosím ho hrdě, sundavám jen u obzvláště špinavých nebo prstu či prstenu nebezpečných činností.

Dobrej článek.

14 JR JR | 11. února 2009 v 7:17 | Reagovat

DJ: No ano, datum zde uvádím zcela poprvé, ale to proto, že to ještě není až tak úplně jisté. A hlavně musím dodělat to oznámení... takových věcí ještě je třeba zařídit...

Ohledně prstenu jsem sám zvědav, jak se mi bude nosit. Zatím na sobě žádných šperků ni jiných ozdob krom brýlí a hodinek nemám.

15 Proky Proky | E-mail | Web | 12. února 2009 v 23:57 | Reagovat

Ano mame prstynky prozatimni ze zluteho zlata a ty se po nasi svatbe nechaji roztavit na nejaky sperk pro nase prvni detatko :o)

16 JR JR | 13. února 2009 v 11:00 | Reagovat

Proky: Hezký, to je nějaký australský zvyk, nebo to je mezinnárodní?

17 Proky Proky | E-mail | Web | 13. února 2009 v 12:45 | Reagovat

Ne ne, to me jen tak min. tyden napadlo...sperky jsem nikdy nejak neresil, ale kdyz uz, tak v nich vidim symboliku (a to myslim ma neco do sebe ;-)

PS: Jinak ty vedra konecne prestaly a je tady, pro me, normalni snesitelna teplota (kolem 20 st. vecer a kolem 25 st. pred den). Jen by tak casto prset nemuselo.

Mej se a zase napis dalsi clanek, Proky

18 Sargo Sargo | 19. února 2009 v 8:22 | Reagovat

Tomu říkám předmanželská zkouška věrnosti :-D

Já už prstýnek dávno nesundám :-)) Ale vybírali jsme docela rychle; měla jsem jasnou představu, že to mají být dvě barvy zlata, aby se mi to hodilo ke stříbrným i zlatým doplňkům, a vlastně i jak má vypadat... a měli ho :-D

19 JR JR | 19. února 2009 v 15:58 | Reagovat

Sargo: Že jo? A doma mi to nikdo nevěří...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama