Šumavský běžkový svist

23. ledna 2010 v 11:02 | JR |  Fotoreportáže
Na dnešek hlásali hezké počasí, jenže když se podívám z okna, nevidím než ten šedivý hnus, co je každý den. Pravda, dle web kamery je momentálně na Klínovci krásně, jenže na hory mi na dnešní dopoledne odjela pouze manželka, což je na druhou stranu zase jedinečná příležitost, jak se pustit do pořádného blogu.
Když se ještě vrátím k tomu počasí, tak jsem nedávno někde četl titulek, který mne zaujal: "Lidem na západě Čech už začíná chybět slunce" nebo tak nějak. A je to pravda, já specielně jsem na počasí poměrně citlivý ve smyslu nálady a dlouhotrvající nevlídné počasí ze mne postupně dělá nevlídného člověka. Ještě že jsme minulý víkend přijali pozvání kamarádů ke společnému víkendu na Šumavě - bylo tam totiž přímo ukázkově krásně.

zima jak z pohádky - na rozcestí Zlatá Studna (pozor fotky jsou optimalizované pro větší monitory)



Mluvím o minulé sobotě, kdy nevím jak bylo jinde, ale v okolí Kvildy, kde jsme se pohybovali, bylo prostě pohádkově. Nejlépe to budou ilustrovat samotné fotky, tak se podívejte.

uznejte, takhle by si to člověk představoval pokaždé, ne?


cestou na Zlatou Studnu je mírný "skopeček" a pak "dokopeček" - zde jsme to jeli v obou směrech a zpátky mi to přišlo o něco lepší.

Bydleli jsme v chalupě kousek od Stach, v osadě Bláhov, odkud jsme v sobotu přiměřeně ráno (tj. asi v deset hodin) dojeli autem na parkoviště V sedle Přilby, odkud jsme už vyrazili na prkýknách. Počasí azurové, bez větru, mrzlo tak akorát aby měl sníh přiměřenou konzistenci a my nemuseli mazat, lepší podmínky jsme si zkrátka nemohli přát.
Trasa, kterou vymyslela Gabča, vedla přes Zlatou studnu, rozcestí U tří jedlí na Zhůří, kde jsme to stočili "dolů" na jih na Horskou Kvildu. Tam jsme se shledali s druhou dvojicí běžkařské části výpravy - Smétkem a panem Jitrničkou a společně jsme poobědvali v místní občerstvovně. Ta by sama o sobě za zmínku nestála, protože jídlo nebylo nic moc, fronta veliká, ale bylo tam teplo a uprostřed měli krásná kachlová kamna, kolem kterých byly věšáky po celém obvodu - naprosto geniální způsob jak usušit propocené věci, to chválím.
Potom jsme už společně dojeli zbytek okruhu, který v našem případě měřil asi 18 kilometrů a přesto jej považuju za velmi pohodový (nebylo tam skoro žádné převýšení). Dobře to ženuška vymyslela.

Namrzlé bylo po cestě kde co. všímaví čtenáři vidí, že Gabča nemá lyže, zde (Zhůří) jsme je na moment sundali a udělali si malou vycházku po silnici k vyhlídce


sám Mrazík by měl radost


Toto byla ona avizovaná vyhlídka - v neděli už odtud nebylo vidět vůbec nic a stromy byly napůl zelené

Cesta z Horské kvildy směrem na Svojše, v podstatě stále stejné místo (při běžkování stejně jako na kole se člověku nechce každou chvíli zastavovat a vytahovat foťák)


Fotka mnohoznačného významu - jednak jsme tam krásně vidět oba, Gabča naznačuje, že do hospody to máme ještě 5 kilometrů a moje "useknutá" noha je symbolickým vyjádřením mé polomobility - moje rychlost na běžkách totiž vypadá, jako bych měl jen jednu nohu. Kromě toho je zde báječně vidět, jak nejdu s dobou a zatímco dnes mají úplně všichni černé kalhoty a červenou bundu, já to mám naopak. K mým červeným běžkám po tátovi a černé čepici z USA za jeden, slovy jeden dolar, se to ale hodí.


Ve srovnání s horami Krušnými bylo na Šumavě mnohem víc lidí, ale to s sebou neslo samo o sobě i to počasí, když je takhle hezky, tak se i stopa na Božáku "netrhne".

Těsně před západem slunce jsme si udělali ještě malý pěší výlet k Jezerní slati - tu jsme zase měli celou pro sebe a byl tam krásný výhled. Stejné místo jsme navštívili už před lety na podzim a každá roční doba zde má evidentně své kouzlo.

Panorama od Jezerní slatě

pozorovatelna alias Beobachtungstelle


Sníh prý voní - to tvrdí můj taťka, zde jsem to zkoušel a zblízka je to určitě pravda


Sobotní večer uplynul ve velmi veselé zábavě (nikdy bych nevěřil, že se dá několik hodin v kuse vyprávět a poslouchat vtipy) a v noci na neděli připadlo ještě trochu sněhu. Bohužel se také oteplilo a teplota se pohybovala mezi těsně nad a těsně pod nulou - podle toho, jestli jste byli zrovna na kopci, nebo z něj sjeli dolů.

večerní pohoda u stolu a rozpálených kamen

Zde jsme bydleli - chalupa jako hrom


Pro takové případy já bohužel neumím namazat, takže náš pokus o další běžkování skončil neslavně - vyráželi jsme z parkoviště u Jezerní slati směrem na Horskou Kvildu, kde jsme to ale s běžkami zespodu zcela obalenými sněhem otočili zpět - dohromady asi jenom 4 kilometry. Stály ale za to co do namáhavosti, tak jsme byli docela rádi, že jsme zpátky u auta.
Pro zbytek dne jsme zvolili pěší výlet. Dojeli jsme autem k Čeňkově pile, odkud jsme to vzali podél krásně zasněžené Vydry po červené k Turnerově chatě.


lehce zasněný pohled na Vydru

Zima dělá s touhle řekou pravé divy, bohužel byla na lepší fotky moc tma a já neměl s sebou stativ (ačkoliv jsem si ho už konečně koupil)


I na této cestě byli běžkařské stopy, určitě to může být pěkné, když je na to pořádný sníh. V neděli už bylo totiž opět pošmourno, sem tam sněžilo, sem tam spíš pršelo a tálo to všechno před očima. Já měl cestou své klasické "za keříčkovské" problémy, ale na chatu jsme úspěšně dorazili, dali si tam dobrou polívku a něco k pití. Pomazlili jsme se s Vydrískem (tedy přes klec) a zase upalovali zpátky.
Na celé trase, kde jindy zakopáváte o davy turistů jsme potkali všeho všudy 3 běžkaře a pak ještě asi dva další lidi, jinak nikoho - krása.


Turnerova chata - vysněná oáza klidu, míru a teplé polévky!


Parta sněhuláků (foto je montáž ze dvou samostatných - nebyl kdo by nás vyfotil)


vydra s malým v - když jsme přišli, tak chrněl (stejně jako kočka, která spala na židli naproti), pak se ale probral a dožadoval se naší pozornosti - podával nám packu a vůbec vypadal velice přítulně. Když ale zívnul a ukázal zuby, trochu jsem tu přítulnost přehodnotil.

Když jsem tohle viděl, říkal jsem si: tady řádil orkán, nebo co (je to hned vedle cesty u Vydry). Pak mi ale došlo, že je to všechno řezané pilou, tak to asi bude prevence proti tomu pacholkovi kůrovci.


Cesta domů pak příjemně utekla při poslechu druhého dílu Harryho Pottera namluveného P. Zedníčkem (s prvním dílem namluveným J. Lábusem jsme sjezdili loni kus Ameriky), čím více jsme se blížili domů, tím horší počasí bylo, ale dorazili jsme v pořádku.

Po cestě domů, těsně před soumrakem, kdesi u Sušice


Už se těším až si tu krásnou zimu užijeme tady u nás. Kdoví, možná to vyjde zítra?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 KM KM | 23. ledna 2010 v 19:09 | Reagovat

jdu to číst - vypadá to dlouze

2 Proky Proky | E-mail | Web | 23. ledna 2010 v 19:26 | Reagovat

Pekne fotky, chvalim...

3 djová djová | 24. ledna 2010 v 13:41 | Reagovat

nááádhera!!! Tam jsem jezdila coby dítko školou povinné k bratránkovi na prázdniny...dodnes na to vzpomínám...

4 Littlekey Littlekey | 25. ledna 2010 v 11:46 | Reagovat

Si se nějak rozjel :-), tak přesně takto jsme měli v sobotu na Neklidu. Bylo to super. Hořce jsme litoval, že jsem si nevzal foťák.

5 JR JR | 25. ledna 2010 v 12:05 | Reagovat

Já to viděl na web kameře z Klínovce, že je tam nahoře hezky. No jenže my měli na odpoledne už jiný program a v neděli už bylo hnusně ve všech u nás se vyskytujících nadmořských výškách.

6 jm jm | Web | 31. ledna 2010 v 10:23 | Reagovat

Šumavu bych si rád jednou též dal.

S focením to chce hodně sebezapření, ale jsou to krásné záběry.

7 Eliška Eliška | 31. ledna 2010 v 11:02 | Reagovat

Moc krásný fotky, hlavně ty sluníčkový. Musím říct, že zrovna dneska to u nás vypadá taky nádherně. Sluníčko už mi fakt chybělo, jako jiným lidem ze západu Čech. Dneska svítí o 106 a po vydatném sněžení posledních dní je všude krásně čisto. Určitě to byl moc hezký výlet a bude sposta dalších.

8 JR JR | 31. ledna 2010 v 17:10 | Reagovat

Díky za komentáře, dneska jsme byli na Božáku a nemělo to chybu! Doufám, že se dostanu k tomu sem něco přidat. Fotek byla velká úroda.

9 VP VP | 2. února 2010 v 18:53 | Reagovat

My jsme týrali své tělo na sjezdovkách sousedního bavorského Arberu a mohu potvrdit: bylo nádherně. A nejlepší bylo když následně začalo sněžit a Germán tak nějak rezignoval na údržbu sjezdovek. Rekreační lyžaři zmizeli, zůstalo tam jen nás pár bláznů kteří jsme si užívali freeride. Jo, na Šumavě je blaze. Tedy in Bayerischen Wald jsem chtěl napsat... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama