1. výročí

1. března 2010 v 0:01 | JR |  Svatební cesta po divokém západě 2009
Je to tak, nedávno jsem tu psal o 14. výročí seznámení a dneska už tu máme první výročí svatby. To to letí, co? Je to hrozné, ale za celý rok jsem ani zdaleka nestihl popsat naši 14tidenní svatební cestu. Těch fotek je prostě moc.
Jestli si vzpomínáte, tak jsme skončili někde v Death Valley, což byla tak první třetina cesty z pohledu času. Využiji příležitosti a dám se fotky ze zbytku cesty, přičemž se budu snažit vynechat ty, co byly v "best of" promítání ze všech našich cest.

navážeme rovnou tam, kde jsme před tím skončili - Badwater, Death Valley (březen 2009)



Z Death Valley jsme zamířili zpátky na východ k Vegas ale po cestě se nám naskytly ještě krásné výhledy.



To bílé není sníh, ale sůl. Ta voda se samozřejmě pít nedá ani v ní nic nežije. Nedaleko odsud jsou ale nějaké lázně, či co.


Hoover Dam - bože, jak se to tu změnilo za těch 9 let. Jednak je tu policejní kontrola (teroristi nespí), dále vám připadá, že Vegas se prakticky "natáhla" až sem (v roce 2000 jsme sem jeli dobrou hodinu naprosto pustou krajinou) a hlavně pouhé dva pruhy už dnes nestačí a tak se nad kaňonem staví most jak vidíte (kdoví, třeba už je hotov).

Když do Arizony přijedete od západu (od Vegas), máte dvě možnosti - buď jet po nové Interstate dálnici, anebo po staré (dobré) šestašedesátce. Hádejte co jsme si vybrali?

Pravda je ovšem taková, že Route 66 se zachovaly už jen poměrně malé úseky, silnice ani sama o sobě není nijak zajímavá, spíš se nám líbily ty různé zapadákovy, kterými jsme projížděli a kde bylo všechno "sixty-six" :-)

Další naší zastávkou byl Národní park Petrified Forrest - zkamenělý les. Vskutku zajímavá věc, tohleto zkamenělé dřevo, a kolik tam toho bylo...


Tomu říkám špalky!



Painted dessert je vlastně druhá polovina n.p. Petrified Forrest. Také magické místo.


Zde je názorně vidět, že i pustina může být krásná. A že tam těch pustin mají...

Ve Flagstaffu jsme oslavili Gabči svátek dobrou večeří v tomto stylovém restaurantu (měli tam výborné masíčko...)


Velmi krátce (na dopoledne) jsme se zastavili i v parku Sunset Crater National Monument. Fučel tam strašlivý vítr, takže nám rangeři nedoporučili vystoupat až na vrchol (a to kdoví, jestli bychom to zvládli).

Jako my máme zříceniny středověkých hradů, mají Amíci ruiny starých indiánských sídel. Podobnost je čistě náhodná. Toto je jedno z těch menších ve Wupatki National Monument

Grand Canyon, ten se prostě nikdy neokouká. Naše druhé zastavení u "největší díry světa" bylo podstatně delší a "podrobnější", abych tak řekl.

Jeden den jsme se vydali po této stezce zhruba do poloviny cesty dolů na Skeleton Point. Nebyl jsem tou dobou zrovna fit a tak jsme se zprvu báli jít celou cestu až na dno. Když jsme ale zvládli slézt na Skeleton Point a zase vylézt v čase o něco lepším než udávali pro běžné turisty, trochu se mi zvedlo sebevědomí a šli jsme si pro permity (povolenky) na další den na Bright Angel trail. Tomu bych rád někdy v budoucnu věnoval opravdu samostatný článek, ale znáte mě...


Večer jsme měli to štěstí pozorovat úplněk na GC. Bohužel jsem neměl s sebou stativ a tak je fotka trochu máznutá. V hlavě to naštěstí pořád ještě vidím celkem ostře (v rámci možností svých pěti dioptrií).


Tak takhle vypadá řeka Colorado na dně Grand Canyonu. Po cca kilometru přenížení a celodenním pochodu jsme se tam konečně dostali.


"Gabča na dně"


To Gabča pořád - ještě kousek, ještě kousek....


rozlučkové panoráma GC z východního cípu



Antilopí kaňon je fotograficky velmi profláknutá destinace. Je to opět místo, kde jsme už tehdy před lety byli, ovšem tenkrát v jižní části, do které se chodí pěšky. Tentokrát jsme byli v severní do které nás indiáni převezl džípem (samo o sobě to byla vcelku adrenalinová jízda). Bohužel, tím jak tam jezdí větší skupinky lidí, mělo to mnohem menší kouzlo, v podstatě jsme šli jedna výprava za druhou - koukněte sem, koukněte tam, tohle si vyfoťte, a jdeme dál. Pro mne po tom, jak jsme to zažili tenkrát (kdy jsme to měli prakticky sami pro sebe a mohli se tam vyblbnout jak jsme chtěli) docela zklamání.


ale pár fotek se kupodivu povedlo



Poslední zastávkou na naší svatební cestě byl státní park Valley of Fire - ne nepodobný Red Rock Canyonu, který byl hned první.

Ty pouště mají také něco do sebe, i když pořádnej ledovec je prostě ledovec!

Nezbývá než vyhrát pořádnou sumu a vyrazit tam znovu!



tož happy anniversary!


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 djová djová | 1. března 2010 v 8:08 | Reagovat

to to ale uteklo...tak všechno nej... k výročí!

2 djr djr | 3. března 2010 v 21:54 | Reagovat

udělám výjimku a vypustím komentář již při druhém kochání nad fotkama. Článek budu louskat tak měsíc.

Dobrý, fakt dobrý, připouštím, že pouhým civilním sňatkem v gottwaldovce jsme se o cosi ochudili.

DJ, co má na tacháči manželství už over five. :-)

3 JR JR | 4. března 2010 v 0:06 | Reagovat

Neblázni, na tom není nic moc k louskání! Vlastní manželka mi vytkla jak je hrubě zkratkovité a nerozvinuté.

4 djr djr | 5. března 2010 v 21:27 | Reagovat

na text prdím, od doby, kdy jsem Ing. Rejchu slyšel přednášet při promítání, nebaví mne číst text na blogu a čtu jen popisky fotek, prohlížím fotky a průběžně čtu text.

Takhle nějak čtu toho Švejka. :-)

5 JR JR | 5. března 2010 v 22:35 | Reagovat

Pan inženýr se rdí :-)

Ale náhodou já zrovna tenhe blog celej psal jako popisky k fotkám, v tom žádná hloubka není.

6 JR JR | 5. března 2010 v 22:36 | Reagovat

P.S. Jo a kromě toho - při té přednášce, u které jsi byl, měl pan ing. trochu upito, tak už ani přesně neví, co povídal.

7 djr djr | 8. března 2010 v 20:09 | Reagovat

Ale Ing. Dj si to dobře pamatuje, protože přijel střízlivej :-).

Ale aby sis nemyslel, myslel jsem ten komentář naprosto vážně. Nevyhledávám cestovatelské přednášky, ale při poslechu na svatební oslavě jsem měl takovej ten pocit, že takhle nějak bych chtěl umět vyprávět před publikem.

Ale tohle jsem Ti asi měl napsat emailem, co?

8 JR JR | 8. března 2010 v 20:22 | Reagovat

Ne, to je dobrý, to já se zase rád nechám pochválit na veřejnosti ;-)

Včera jsme byli na (další) přednášce Leoše Šimánka a byla to zase krása - vyprávěl o své cestě do Ruska, před dvaceti lety (!), a to je holt jiná kategorie. To PAN cestovatel.

9 djr djr | 9. března 2010 v 21:49 | Reagovat

byl tam i jiný můj nový kamarád, říkal mi o tom v sobotu. Ono tam bylo vícero kačerů.

10 Proky Proky | E-mail | Web | 30. března 2010 v 22:02 | Reagovat

Krasna krajina a fotky! Hned bych tam letel...

11 Krutovládce Krutovládce | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 17:11 | Reagovat

Pravdu díš....:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama