Vanishing point

31. března 2010 v 22:53 | JR |  filmy
Máte rádi road movies? Já ano, a moc. Dalo by se říci, že my jeden takový road movie změnil život, jsem přesvědčen o tom, že k lepšímu.


Víte, dneska byla prý "Škaredá středa" a bohužel, musím říci, že dnešek mimořádně dostál svému jménu. Takhle blbý den, už jsem dlouho nezažil, počínaje vzbuzením se bolestí (zub se ozval, mrška) v půl třetí ráno, po naprosto nekonečně blbý den v práci, tak blbý, že jsem poněkud zakolísal v tom, zda opravdu dělám to, co bych dělat chtěl, myšlen způsob, jak si vydělávám na chleba, až po totální depresi a otrávenost, než jsem se dostal domů.

A to jsem prosím slaměný vdovec a celý týden jsem si plánoval, jak si dnešní den užiju. No, tak už to chodí.

V každém případě jediné, co mne dnes vytrhlo ze špatné nálady byl film. A výběr to byl vskutku vynikající - film z roku 1972 Vanishing point.

Vanishing point
Za normálních okolností bych se o tomto filmu nikdy nedozvěděl a vy možná také ne.  Jak jsem se k němu dostal? Přes jiný film - přes Grindhouse alias Auto Zabiják od mého oblíbence Q. Tarantina.  Není to tak dlouho, co byl tento film u nás na festivalu a několikrát v něm zazněl odkaz právě na film Vanishing point. Jestli jste v obraze, byla to ta závěrečná sekvence s bílým Dodge Challenger - autem, které bylo nástrojem hlavního hrdiny (ne-li hlavní hrdinou) právě onoho starého odkazovaného filmu.
Teprve při druhém promítání Grindhouse jsem si to zapsal a rozhodl se, že ten starý film seženu. "ležel" mi na HDD pěkných pár měsíců, to víte, film s rychlými auty si s manželkou jen tak nepustíte, ale dneska, dneska na něj přišla řada. 

Dodge Challenger


A já mohu už jen konstatovat, že je to krása. Road movie v nejčistší podobě, "cesta je cíl" že už to ani víc "road" nemůže být. Minimum dialogů, hodně hlučného tůrování motoru, a tragický konec, jak už to u road movie bývá. Všechno tam je.  Tři roky po Easy Riderovi (filmu, který mi, bez nadsázky, změnil život) - trochu méně "hipíkovství" a trochu více rychlosti a to celé na čtyřech kolech.

hlavní hrdina (hrdinové)


Děj to má také, ale není důležitý. Chlápek jménem Kowalski veze auto (Dodge Challenger) z Denveru do San Francisca a snaží se to stihnout za dva dny.

Cestou naráží na různé lidi, především pak na policajty, kteří se mu v cestě pokoušejí zabránit, ať už je ten důvod jakýkoliv. 

Cestou provází Kowalského rádiový dýdžej Super Soul - slepý černoch, který je s ním v jakémsi transcendentním spojení.

do toho hraje bigbít 70. let.... jede se přes Colorado, Nevadu do Californie....

girl on a bika
Je tam prostě všechno co tam má být.


Pro mne je to ztělesnění "cesty" jako takové, té co vás dokáže od všeho odpoutat, kdy nemyslíte na nic jiného, prostě jen jedete.

Toho panáka jsem si už neměl dávat. Ale jsem prostě dojat.

odkazy pro zvídavce zde:




a zde trailer:




Já jdu hledat kolik by stál takový Dodge Challenger....


dobrou noc.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Littlekey Littlekey | 1. dubna 2010 v 11:13 | Reagovat

Nezapoměň přijít dnes večer a deprese nech doma. Nahé ženy na motorkách? :-) Zajímavé. Ale jestli to bylo tak blbý jako Death Race, tak bys mě tím asi neuctil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama