Po vrcholcích Erzgebirge

26. dubna 2010 v 23:05 | JR |  Fotoreportáže
Opět krásný víkend, opět pěší trénink na islandské trekování, tož dej nám Katla dobré pořízení, abychom to mohli zúročit!
Na pěší turistiku jsme měli opět rezervovanou pouze sobotu, ale o to více jsme si to užili. Vyrazili jsme na Božák a odtud se vyšplhali na Klínovec, slezli dolů do Loučné, opět vylezli nahoru na Fichtelberg a směrem na Hubertky to vzali trochu oklikou zpátky na Božák. Plus mínus 20 km, tentokrát už bez nových puchýřů, bez celkového tělesného vyčerpání, je vidět, že trénink nese své plody,  i když je takto sporadický.


Od minula jsem si zamiloval práci s GPS resp. s Nokia Sport Tracker resp. se svým (relativně ještě novým) telefonem. Jenže, jenže... co Katla nechtěla, telefon mi v sobotu ráno začal vykazovat známky pomatení elektronické mysli a velice převelice mne zlobil. Téměř se nedal rozběhnout, přestal fotit, a k "GPSování" jsem ho musel dlouho přemlouvat. Nakonec v posledním úseku cesty vypověděl službu úplně a dosud funguje jen v takovém podivném, téměř nouzovém řežimu. Pacholek jeden! Asi půjde z domu. Minimálně půjde do servisu, až se teda někdy dostanu domů před šestou.
Export do Google Earth se naštěstí podařil a zbytek cesty jsem domaloval (a doměřil) ručně. Veškerá fotodokumentace pochází z G telefonu Nokia E50, takže prosím omluvte technickou kvalitu. Svou milou malou zrcadlovku mám toho času v servisu na čištění čipu - též v rámci plánované technické přípravy na dovolenou.

Trasa výletu

S tímhle si vydržím hrát dlouho, to je fakt pěkný. Dá se to zoomovat až na neuvěřitelné detaily, třeba kde a kam do lesíčka jsem si musel odskočit a tak :-)


výškový profil 2
Tenhle graf snad ani nepotřebuje komentář. Snad jen že to Klínovci přidává pár výškových metrů. Přijde mi obecně, že je to asi o 30-40 metrů výš, než realita. No, ale co byste od takové malé mašinky (navíc těsně před kolapsem) chtěli?



Dámská

Sestup tzv. Dámské sjezdovky z Klínovce dolů byl místy velmi napínavý, neb stále ještě silná vrstva sněhu měla svá kluzká ledová místa. Ale zase to byla docela legrace. Spadl jsem jenom jednou a to až v lese, kde jsem se zabořil do sněhu trochu hlouběji, než jsem čekal.
Cestou dolů jsem také myslel na ty "lovce pokladů" co se už nemůžou dočkat jak se vrhnou na sjezdovky s detektory kovů a budou hledat mince, zlaté šperky a kdoví co ještě. Schválně jsem se také koukal pod nohy (už jen proto, abych se nezabil) a co byste tomu řekli? Já fakt něco našel! A byla to papírová stokoruna!!!! To je zřejmě můj největší finanční nález všech dob! Ještě párkrát a už ani nebudu muset chodit do práce! Zázraky se zkrátka dějí. Alespoň nám to zaplatilo tu předraženou polívku a pivo, co jsme si nahoře na Klínovci dali. 


Fichtelberg zdola
Už jak jsme sestupovali do Loučné, bylo nám jasné, že výstup nahoru na Fichtelberg bude stát za to. Takto vypadal pohled zezdola, přičemž až k prvnímu žlutému sloupu jsme to vzali pěkně po Rudoarmějsku "přímou ztečí", což byl málem můj konec, počítal jsem kroky po jednotkách a co chvíli zastavoval a funěl jako nějaký horolezec v poslední fázi dobytí Everestu. Ale vufuněl, a to je podstatné!
Ještě, jak se tak koukám na tu fotku, tak jsem si vzpomněl, že mi celou cestu zněl v uších text  písně Honduras od E.T.C. , kde se v refrénu zpívá "... a samozřejmě zbytky sněhu". Hledal jsem to na youtube, ale nenašel, tak si to někdy zkuste někde najít sami. Je to pěkná písnička.


Fichtelberg nahoře
Vrchol Fichtelberg, kde bylo docela rušno (oproti Klínovci, kde bylo pár zbloudilých cyklistů a jinak pusto prázdno - však se také není co divit, když to tam vypadá, tak jak to tam vypadá).
Na tu věž se dá vylézt za vstupné 1 Euro, které se platí dobrovolně do připravené kasičky. Nahoře je asi normálně krásný výhled, ale my měli celkem smogno, oparno, takže žádná sláva. Legrační je, že většina míst, která jsou tam popsaná, že jako stojí za to tím směrem koukat jsou - u nás v Čechách - od Klínovce, božídarský Špičák, Blatenský vrch, po Říp, nebo Milešovku, údajně i Ještěd (ale to je asi jako když u nás píšou, že "za dobrého počasí jsou vidět  Alpy).
V každém případě se tam rád ještě někdy, za dobré viditelnosti podívám (ale už asi autem, nebo lanovkou, která teď zrovna nejezdila). 


Klínovec z Fichtelbergu
Zde je názorně vidět, z jaké dálky jsme přišli.



Das Bier - das Büro
V bufíku jsme si dali pivo a kafe (pivo teda celkem hnusné, ale zase zasloužené). Na snímku je poměrně názorně vidět, kterak jsem ještě prohloubil opálení své bledé tváře stylem "pirát", tj. vše od šátku dolů je červené (ach to jarní sluníčko) a vše pod šátkem zůstává bílé. Vypadám teď jaksi trochu jako nějaký slávistický fanoušek, nebo něco takového. 

G na hranici
Výlet za hranice, je výlet za hranice, ale doma je doma. Odsud už to bylo zpátky na Božák jen kousek a nás ještě čekala celovečerní veselice a hodokvas v honosném srubu pana DK, který spolu s dalším dvěma pány slavil pětatřicetiny. Na svou počest musím zmínit, že jsem vydržel až do relativně pozdních hodin (asi do půl druhé) a šel spát mezi posledními po téměř filosofické diskusi, kdy jsme zase vyřešili nějaký závažný celosvětový - globální problém.
Pravda je ovšem taková, že jsem vzhledem ku svému zdravotnímu profilu a nedělní cestě do Prahy nepil paňáky, takže jsem se i ráno vzbudil ve velmi zachovalém a použitelném stavu. 

O tomto víkendu bychom měli jet na Kokořínsko na tradiční "Mácháč" alias Máchův pochod, počasí nemá být moc dobré, tak uvidíme, o to větší trénink to bude (poslední dva výlety opravdu neměli tu správě deštivou atmosféru, na kterou bychom se měli připravit).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Littlekey Littlekey | 27. dubna 2010 v 8:40 | Reagovat

Taky jsi hezky nakladl slova. :-) Naše cesty se kousek protly. My byli s prckem v neděli na Božáku a dali jsme velký okruh Jesus baby way na kolech. Také jsme místama narazili na sníh, a jezdit po sněhu na kole a ještě s přívěsem... :-) Dali jsme piknik na Myslivnách, sluníčko hřálo, řízeček se na jazyku rozplýval, děcka házely šišky do potoka...a vo tom to je.

2 Jarda Rejcha Jarda Rejcha | Web | 27. dubna 2010 v 14:49 | Reagovat

No vidíš, ale i kdybys mi volal, nedovolal by ses, když jsme se dostali na Ježíškovu cestu, telefon už stávkoval.

3 jm jm | Web | 7. května 2010 v 18:45 | Reagovat

Tomu řikám článek jak v první rotě - třeba i nějakej graf!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama