Lednová běžkařská kompilace

31. ledna 2011 v 16:54 | JR |  Fotoreportáže
V lednu jsme se opět věnovali zimním radovánkám na štíhlých prkýnkách. Alespoň tedy o víkendech, ale za to celkem svědomitě, skoro každý víkendový den, jsme vyráželi do bílé stopy a užívali si čerstvého horského vzduchu. Čistě pro radost sem dám takovou malou fotografickou rekapitulaci bez zbytečného povídání.
z Abertam k maringotce
cestou z Abertam k maringotce na Hřebečné


První běžkařský výlet letošního roku začal poměrně rozpačitě - byli jsme na Šumavě, ve Stachách, stejně jako loni, to je krásná lokalita, avšak počasí nám tentokrát nepřálo. Nu což, poprvé jsem si vyzkoušel jaké to je na běžkách, když prší. Ano, předpokládáte správně, stojí to za houby. Nějak jsme nedokázali správně namazat na těch +6°C a hrozně to klouzalo, nehledě na to, že jsme byli za chvíli úplně mokří. Nevím přesně kolik jsme toho ujeli, ale v podstatě to byl jen ten nejmenší okruh od Jezerní slati směrem na Kvildu a pak oklikou přes kopec zpět.

Jezerní slať - panorama
Jezerní slať na večer, když se udělalo trochu jasno

Druhý den jsme to už ani nezkoušeli,  za to jsme se zastavili v Sušici, kde byly právě ledové kry jak v Jökulsárlonu, a taky jsme se konečně podívali ke kapli Svatých Andělů Strážných na kopečku, kde byl krásný výhled na město.

kry v Sušici
kry na řece Otavě v Sušici  9.1.2011

Kaple v Sušici
Kaple Svatých Andělů Strážných nad Sušicí

Sušice panorama od Kapličky
Pohled na město Sušice od kapličky

Pak následoval onen povodňový víkend, to jsme nechali běžky odpočívat, ale hned víkend na to (22-23.1.) jsme byli v Abertamech - naše každoroční klasika "k maringotce a zpět". Překvapivou novinkou bylo předělané náměstí v Abertamech a zcela nové parkoviště k běžkařským tratím. Počasí bylo proměnlivé, ale vysvitlo i sluníčko, takže paráda.

maringotka
Nesmrtelná, jedinečná... maringotka na Hřebečné

mráz nejlepší děda
Mráz - nejlepší Děda

trasa cesty 110122
ten start neplatí - zapnul jsem to až tam

Na neděli 23.1. jsme se potom domluvili se spřátelenými blogery z DJteamu, kteří byli vyzkoušet zcela nové běžkařské vybavení a měli svou (obnovenou) premiéru velmi pünktlich naplánovanou, takže nebyl moc prostor na improvizaci (což je ostatně pojem, který autoritativně vystupující pan DJ snad ani nezná). Díky nim jsme ale mohli využít dvou aut, tozn. že jsme naše nechali v Abertamech a s Djovic autobusem jsme se dovezli na Božák, odkud jsme pak krásně sjeli zpátky.

DJovic autobus
Autobus pana DJ, mistr sám je tradičně skryt čočce objektivu, předstírajíc mazání lyží. Kdyby si paní DJová byla vzala bílou čepici mohla být krásně v národních barvách.


akce
hrdinka dne paní Djová, která stála na běžkách poprvé po mnoha letech, v těsném závěsu za ní má drahá polovička, pán vpravo k nám vůbec nepatří ale do snímku se "vnutil"


Počasí nic extra hrozná mlha, místy nebylo vidět na krok, v lese naštěstí utichl vítr, ale zase bylo ještě překvapivě málo sněhu, takže úroveň jízdy nic moc, ale přesto to hodnotím pozitivně, protože to bylo relativně nenáročné a měli jsme dobrou společnost.

trasa cesty 110123

No a vrcholem lednového běžkování byl minulý víkend, to bylo oba dny nádherně a užili jsme si to až do celkového vyčerpání, abych tak řekl. V sobotu jsme nechali auto přímo na hraničním přechodu a zpočátku "lízali" hranici, abychom ji na Hubertkách překročili a sjeli s kopečka do vesničky Tellerhäuser, kde jsme lehce zakufrovali a sfrčeli to lesem dolů do údolí ještě dál, takže jsme pak asi kilometr zase pěkně šlapali zpátky, ale pak už jsme se našli, zdolali hnusný výstup (bez lyží) do stopy a pak už víceméně po vrstevnici, a nakonec trochu do kopce dorazili až ke ski aréně (Sparkassen Skiarena) pod Fichtelbergem a to už jsme padali únavou a byli jsme rádi, když jsme už jen sklouzli k autu a dojeli domů.


zima je krásná
luxusní úprava tratě v Říši (u nás je to, alespoň v tomto směru srovnatelné)



na běžkách 23.1.11
Výhled přes hranice, mimochodem, tam v dálce vůbec není sníh

kde není cesta...

běžky 29.1.2011

trasa cesty 110129


V neděli jsme využili čerstvě nabytých poznatků o místopisu saského příhraničí a auto jsme rovnou nechali na velkém parkovišti u té Arény, sjeli kousek s kopečka a pak jsme takovým pěkným pozvolným stoupáním vylezli až na Fichtelberg. Měli jsme přitom krásné výhledy do širého kraje, sluníčko nám svítilo..... a nahoře jsme si dali výbornou čočkovou polévku s klobáskou (takovou velice bohatou na zeleninu a uzeniny). Tu jsem bohužel fotograficky nezaznamenal (jako to dělá pan JM), bylť jsem na to příliš žádostiv a hladov!

Fichtelberg
poslední výškové metry pod Fichtelbergem


hotel na Fichtelbergu
hotel na německé straně vypadá podstatně lépe, než ten na Klínovci

Klínovec z Fichtelbergu v zimě
na protějším kopci - Klínovec

lanovka
původně jsme chtěli sjet až do Oberwiesentalu a pak vyjet lanovkou, ale když jsme viděli, jak byla narvaná, byli jsme rádi za ušetřené euroše na polívku

zvon na Fichtelbergu
nevím proč, ale nahoře mají zvon, který je v zimě celkem fotogenicky ojíněn

Zpátky k autu to už byl jen krásný sešup, v jednom místě jsem jel asi 40 km/hod, což už jsem měl při své úrovni ovládání lyží docela strach. Dokonce jsem musel vyjet ze stopy a předjet Gabču, které jsem sice nahoře dal náskok, ale byla to hrubě odfláknutá kalkulace, která vůbec nezohlednila tu obrovskou setrvačnost, kterou při onom pohybu shora dolů dokáže mé objemově výrazné tělo vyvinout. Naštěstí to dobře dopadlo.

panorama z Fichtelbergu
pohled z Fichtelbergu směrem na sever

pohled z Fichtelbergu
a na jihozápad


trasa cesty 110130
opět jsem zapomněl zapnout v telefonu Nokia Tracker, takže start patří ve skutečnosti k tomu konci

Časově nám to vychází ještě tento víkend (tak snad bude opět hezky), pak už to moc dobře nevidím, možná ještě na konci února. No a možná, že si letos zaběžkujeme i na dovolené. Na té první. Ale dokud to není jisté, nebudu nic prozrazovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Proky Proky | E-mail | Web | 31. ledna 2011 v 18:55 | Reagovat

Koukam, ze dost pouzivas polarizak. Je to tak? Jinak ja na zimni sporty moc nejsem, spis se uz moc tesim na jaro. Jo, tak se trochu projit alespon 30 km nebo vic :o)

My jsme zase byli v bazenu v NH a pak naproti na necem dobrem...

2 JR JR | 31. ledna 2011 v 19:40 | Reagovat

Jo jo, polarizák to je moje. Uznávám, že někdy je to až moc, ale takhle na běžkách je to tak, že buď ho mám celý den, nebo vůbec (a pak toho lituju). Vyměňování filtru prokřehlými prsty není to pravé ořechové...

3 djová djová | 31. ledna 2011 v 21:22 | Reagovat

teda, ty jsi tak taktní :-D

4 DJ DJ | 1. února 2011 v 22:49 | Reagovat

To snad ani nestojí za zmínku, prostě fiasko, ještěže ten telefon, ze kterého jsem psal namachrované SMS tpyu - čekat na Vás nebudeme, žádný lážoplážo apod. jsem odevzdal v práci za jiný.

Jo a ono se to lehce napíše autoritativní DJ :-), ale copak to jde s těma ženama jinak? Se ženou můžeš diskutovat, se ženou a dcerou taky, ale po třetí dceři v zádech s mou maminkou, mou sestrou a její dcerou u mé babičky (tak to vypadalo ten den, o kterém píšeš)... to už chce vizi :-)

5 Jarda Rejcha Jarda Rejcha | 2. února 2011 v 10:37 | Reagovat

DJ: Samozřejmě, že působíš silně autoritativně, kdybych to nenapsal, tak mi na to ani nezareaguješ, kromě toho že je to teda pravda. Ale jsem v pokušení to chápat, protože tvé zkušenosti s řízením takové ryze samičí smečky (dámy prominou) opravdu nemám a asi nikdy mít nebudu. Předpokládám, že to vše děláš jen proto, abys nepřišel o své Alfa postavení ;-)

6 DJ DJ | 3. února 2011 v 21:03 | Reagovat

zapracuji na sobě. ;-)

S Tvým blogem pohnu, když mne ten Island štve. pořád vidím, jak je ta naše návštěva v těch místech daleko.

7 JR JR | 4. února 2011 v 8:06 | Reagovat

Když se zamyslím nad tím, jak daleko je to, aby nastala ona kýžená situace, že naše potenciální dítě půjde někdy do školy... tak je nějakej Island něco jako odpolední výlet na Kokořín.  :-(

Co tento víkend, nevyrazíme zase do bílé stopy společně?

8 DJ DJ | 5. února 2011 v 18:07 | Reagovat

Všichni držej palce a vše má jistě svůj čas!

Právě jsme se vrátili od maringotky. Ano, byli jsme tam sami, když pro nás se ženou je to tak sváteční okamžik, že jsme nechtěli být nikým, byť mile, rušeni. Navíc jsme trénoval empatické chování. Jakmile natrénujeme, což se nám po dnešním dobrém namazání daří náramně, není problém Vám stačit a vyzvat Vás k nějakému  výletu, abyste nám ukázali krásy Krušnejch. Jinak dnes tři lyžařské kešky, takže to byl skutečný výlet.

9 JR JR | 6. února 2011 v 18:06 | Reagovat

Ale že vy si umíte vybrat... včera hlásili, že v Krušných horách foukal vitr o síle orkánu...

10 djová djová | 6. února 2011 v 20:50 | Reagovat

musím říct, že ač jsem jeli většinou proti větru, byla to včera "pohoda", moc se mi to líbilo, maringotka byl zajímavý zážitek, pravda včetně obsluhy tam byli čtyři lidé...tak se těším na další výlet ;-)

11 DJ DJ | 6. února 2011 v 21:55 | Reagovat

mám z cyklistiky kalibrovaná ústa na měření síly větru a mezi smrčky to bylo tak 25 km/h, na pláních tak do 60 km/h. Čekal jsem více.
Dohlednost vynikající, vlhkost snesitelná, teplota vysoká, u ženy jsem musel využít na stoupací komoru klystr.

Prostě krásný výlet. Ještě tak dva tři a hlásíme se na společný.

12 JR JR | 6. února 2011 v 23:13 | Reagovat

Jste dobří, my jsme na počasí trochu cimprlich a když se člověk mrkne ráno na webkameru a vidí že jako nic moc, tak se nikam nevykopeme.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama