KV MFF 46. ročník – díl třetí (poslední a nejdelší)

14. července 2011 v 17:00 | JR |  filmy
A je tu závěrečný díl mé obsáhlé festivalové reportáže. Ano, skutečně jsem viděl tolik moc filmů. Většinu z nich jsem dokonce neprospal, což bylo nejtěžší, protože ty poslední dny jsem měl na spánek v průměru jen asi čtyři hodiny denně (vždyť jsem musel občas zajít i do práce). Důležité proto bylo, vybírat si sály s nepohodlnými sedačkami (Lázně III, Richmond, Městské Divadlo). Celkový počet 31 absolvovaných projekcí je pak myslím dostatečně průkazný a potvrzující můj zájem o festivalové filmy (případně naznačující určitou posedlost, či duševní poruchu).


21) Bílé jako sůl (Keti Machavariani, Gruzie 2011) http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3300-bile-jako-sul/

Nuuuuuuuuuuuuuuuudáááááááá! Víc k tomu snad ani nebudu psát. Bylo to z Gruzie o nějaké servírce, kterou sbalil policajt, on pak odjel a ona taky. Každý jinam. Tečka. Možná je to tím, že film měl režisérku (přítomnou projekci) a ne režiséra. Proto jsem to jako chlap nepochopil. Kromě toho za námi přijel Vojta, a to je vždycky signál k tomu, aby se kvalita filmů značně propadla, obzvláště tedy těch, kterým je on přítomen.

22) Tenisky (Ivan Vladimirov, Valeri Yordanov, Bulharsko 2011) http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3334-tenisky/

Že by Bulharský Easy Rider? Tedy ne, že by šlo přímo o road movie, ale má to podobnou atmosféru, jenom se převážná část děje odehrává na pláži u moře a na konci všichni "odjedou na západ" což je metafora, že dopadnou špatně. Vojtovi se to moc nelíbilo, mně ale docela jo, navíc jsem si tam všiml toho náznaku kulturního rozdílu, protože v jeden moment jedna z postav skutečně kývala hlavou do stran na znamení souhlasu.




23) Lovec Trolů (André Øvredal, Norsko 2010) http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3285-lovec-trolu/

Výborná věc, další představitel žánru tzv. mockumentary (mystifikační dokument) - nějak se v poslední době na plátnech zabydlel a slaví úspěchy. Dávali to tedy od půlnoci ale o mozky se v tomto případě nejednalo. Celé si to zahrává s myšlenou, že trolové v Norsku opravdu žijí, jenom to vláda tají. Stylem "found footage" kamery (takové to, že to je z "vlastní" perspektivy, resp. toho kdo to natáčí a pak se jako že našla ta páska...) se tu popisuje lovecká výprava za likvidací "zběhlých" trolů z rezervace. Místo toto, aby na nás hráli nějakou habaďuru s pobíháním s rozkmitanou kamerou v noci po lese (což nesnáším), tak tam pobíhají s rozkmitanou kamerou v noci po lese a při tom se opravdu dostanou do křížku s troly, velkými obludami (které mají ale pořád své nepopiratelné - srandovní kouzlo) no a je to docela akční a dostatečně vtipná podívaná. Doporučuji všem, pro návštěvníky severských zemí je to jasný mus (dozvíte se důležité rady, jako třeba že trolové vycítí křesťana na dálku a že křesťany opravdu nemají rádi, teda mají, ale jen jako dezert!).



Od filmu Bokovka je Paul Giamatti můj oblíbený herec. Je přímo ztělesněním dobráka, který má prostě smůlu a "umí ji mít", abych tak řekl. Jednak ji má a jednak ji naprosto nenapodobitelným způsobem snáší a jeho povzdechnutí by mohlo být unifikovanou podobnou jednotky smůly coby fyzikální veličiny.
V tomto filmu hraje neúspěšného právníka, který koučuje snad ještě neúspěšnější studentské zápasnické mužstvo. Pak se ale rozhodne "jít tomu štěstíčku trošku na proti" byť ne zcela morální cestou. Podle anotace by mne to nijak neupoutalo, ale když jsem viděl jak se to v průběžném hlasování diváků drželo na špici, a když jsem zjistil že hlavní roli hraje právě Giamatti, neváhal jsem a do Velkého sálu v Thermále se dostavil.
Je to samozřejmě Hollywood, takže to není úplně srovnatelné s ostatními "festivalovými" filmy, ale je to v každém případě výborná "polosmutná" komedie, kterou nelze než doporučit. Ta navíc bude asi i normálně v kinech a časem ji určitě budou dávat v TV, tak to nepropásněte!




25) Odcházení (Václav Havel, ČR 2011) http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3410-odchazeni/

Film na který jsem předem měl trochu skeptický pohled, jelikož jsem četl několik ne zrovna nadšených recenzí. Přesto mne velmi potěšilo, že projekci v Městském divadle byl krom producenta a dalších lidí od filmu přítomen i Josef Abrhám (vrchní prchni se vrátil na místo činu!) a v publiku jsem zahlédl (nepřehlédnutelnou) Halinu Pavlowskou a Báru Oswaldovou. O filmu snad jen tolik, že asi mělo zůstat u divadelní hry, protože se mi zdá že páně prezidentův absurdní humor na plátně moc nevyzní, naopak je to celé takové podivně statické a vypadá to, jako by někdo natočil onu hru v Krumlově na otáčivém hledišti, bez toho otáčení. Herecké výkony fajn, Kaiser a Dušek asi nejlepší, ale jinak byla asi nejkrásnější videozdravice pana Havla na začátku a na konci filmu.




26) Viditelný svět (Peter Krištúfek, SR 2011) http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3283-viditelny-svet/

Nový Slovenský film, který měl na MFF KV premiéru. Té byl kromě režiséra, části štábu přítomen Ivan Trojan, představitel hlavní role. A nebyla to lecjaká role, takového záporáka by svět pohledal! Téma bylo trošku jako ta epizoda v Samotářích, kde je právě Trojan posedlý nějakou ženštinou, tak zde to bylo podobné, ale nebylo to moc humorné. Bylo to vlastně dost hnusné, protože takové věci se klidně můžou stát. Prostě se rozhodl, že obratnou manipulací rozloží jedno šťastné manželství se dvěma dětmi a že sám zaujme místo hlavy té rodiny. Divák pak s otevřenou pusou a mrazením v zádech sleduje, že se mu to vlastně podaří, byť ne trvale, a říká si: to je to tak snadné? A sakryš....
Podle mě Ivan Trojan hodně riskoval, když byl na projekci a hlavně když po ní postával před sálem, nedivil bych se, kdyby mu někdo (vidě v něm stále představitele hlavní role) dal přes hubu. Jinými slovy: mimořádně přesvědčivý herecký výkon a dobrý film (typická depresárna na neděli od osmi na ČT1) .





27) Habemus Papam (Nanni Moretti, Itálie, Francie 2010) http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3429-habemus-papam/

V pátek třetí film, kde jsem měl štěstí na přítomnost hereckých hvězd před promítáním. Přítomen byl totiž Jerzy Stuhr, který v tomto italsko-francouzském snímku hrál papežova mluvčího (a mluvil přitom italsky). Jerzy Stuhr je už od Sexmise můj oblíbený herec, viděl jsem ho pak ještě v mnoha filmech a vždycky se mi líbil. Tento film měl dost zajímavý námět a sice se vracel do období volby nového papeže, jenže s tím rozdílem, že papež, kterého zvolili ve filmu se na tu roli jaksi necítil a odmítal se svatým otcem stát. Nevídáno! Pozvali tedy psychoanalytika a věci se začaly dít...
Opravdu zábavný film, ne zase moc, nebylo to vyloženě "chechtací", spíš se občas člověk pousmál a hlavně zamyslel, jak to teda vlastně s tím papežem je, a jaké to vůbec je, když člověk stojí před nějakou zásadní volbou. Mělo to velký úspěch u diváků, já to také hodnotím kladně, nejvíc pak konec, který nebudu prozrazovat. Asi bych z toho byl nadšenější, kdyby to nebylo pozdě večer v divadle a já nemusel sedět na galerce s "přiskřípnutýma" nohama na nepohodlné sedačce.


Intermezzo 5
Ech ten prokletý technologický pokrok, kde se to zastaví? Zazvonivší mobilní telefon nás už dávno nepřekvapí ať je to kdekoliv, při jakékoliv příležitosti. Na to už jsme si dávno zvykli, ale vzpomínám si, jak jsem ještě na studiích podivně vnímal když někomu zazvonil mobil třeba v tramvaji a on se tam NAHLAS vykecával... to mi přišlo hrozně divné, rušivé...
No a vidíte, dneska je to běžnou součástí společenské kultury. Ta tam je doba, kdy "machírci" schválně nevypínali zvonění jen proto, aby do ticha kinosálu právě z jejich sedačky zaznělo "tůtavé" připomenutí, že tam sedí nějaký pan manažer, ředitel zeměkoule a jiný podobný kretén. Tak to už se dnes moc nestává, málokdy mne zvuk mobilu letos vyrušil ze sledování filmu. Notabene na to v každé znělce upozorňují, takže i tací roztržitníci jako třeba má manželka si ten telefon opravdu ztlumí.
Zavilá šakalí technologie si však přesto našla způsob, jak mi lézt na nervy a nejvíc jsem si to uvědomil právě letos na festivalu. Do temného kinosálu totiž co chvíli "žhnou" ty mrňavé (ale dnes už poměrně velké) dispejíčky "smártfónů" a rušení akustické plynule přechází v rušení světelné. Úplnou světelnou poluci.
Prakticky neustále si někdo někde s někým dopisuje, píše vzkazy na facebook a nebo si prostě surfuje, když ho film nebaví. Neuvědomujíc si přitom, že divák za ním jest modravým světélkem často oslněn do té míry, že se nemůže plně soustředit na děj filmu.
Snad nejvíc mne to rušilo právě na galerii v Divadle - tam jako kdyby pode mnou rejdil rej světlušek. No, asi si budu muset zvyknout a tyhle věci podvědomě filtrovat, neboť pokrok se nezastaví (ani v Praze).


28) Náš den přijde (Romain Gavras, Francie 2010) http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3417-nas-den-prijde/

Asi největší festivalové zklamání. Byl to jeden ze tří filmů, které doporučil programový ředitel MFF Karel Och, v nějakém pořadu věnovaném MFF na ČT 24. Viděli jsme i ty ostatní dva - Ježek Jiří a Cigán, ale tohle byl úlet. Myslel jsem že půjde o nějakou roadmovie komedii o dvou zrzounech, kteří "už dál nechtěli snášet útlaky světa, který se jim posmívá, protože jsou zrzaví", ale ono to bylo psycho, oba byli v podstatě magoři a bylo to dost násilné a uřvané, takže se mi nelíbilo (pro Gabču to prý byl vůbec nejhorší film MFF, ale ona jich viděla "jenom" 21).


29) Nokas (Erik Skjoldbjærg, Norsko 2010) http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3396-nokas/

Viděno v Husovce (kde bylo z poslední řady opravdu špatně vidět), norský film podle skutečné události - nějakého přepadení velké směnárny, či co to bylo. Nevím, proč to někdo "natáhnul" na hodinu a půl, když by stačilo z toho udělat klasickou dokumentární rekonstrukci na 30-40 minut. Takhle mi to přišlo nudné a hodně jsem při tom spal. Pamatuju se, že se tam nic nedělo, pak se hodně střílelo, nikoho pořád nemohli trefit, a pak byli všichni překvapení, když byl jeden policajt nalezen mrtvej v autě. Ale je fakt, že takhle nějak to asi ve skutečnosti může probíhat (tozn. ne tak, jak nám ukazují hollywoodské akčňárny s potoky krve a výbuchy všeho - od vozidel benzínových pump až k výlohám a poštovním schránkám všech domů v okolí).


30) Taxikář (Martin Scorsese, USA 1976) http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3367-taxikar/

Další zrestaurovaná filmová klasika, tentokrát zahraniční provenience. Já to viděl poprvé a je to herecký koncert De Nira, kterému "hrábne" z toho jak se pořád pohybuje po New Yorku mezi lidskou spodinou a kriminálním živly. Je to opravdu poutavá podívaná (záběry nočního velkoměsta skrze okna taxíku a různé odlesky světel a tak - to je asi už opravdová klasika), podbarvená krásnou smooth jazzovou hudbou. Příběh podle mě nikterak silný, ale řemeslně skvostné dílo. Kromě toho tam hraje Harvey Keitel pěknou máničku :-)


31) Nickyho rodina (Matej Mináč, SR, ČR 2011) http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3416-nickyho-rodina/

Vítěz divácké ceny letošního ročníku byl promítán v sobotu od 23 hod v letňáku, kam jsem se díky tomu konečně podíval. Obojí (jak zrekonstruované letní kino, tak film) byl výtečný zážitek. Už to vlastně nebyla oficiální festivalová projekce, ale i tak v tom byl ještě ten zbyteček oné kouzelné atmosféry onoho jedinečného týdne. Nadšení se mísilo s melancholickými pocity a smutkem z toho, že tu teď zase bude rok mrtvo. Taková nálada se k tomuto filmu znamenitě hodila, šlo vlastně o dokument o siru Nicholasi Wintonovi, resp. o osudech dětí (dnes důchodců), které tenkrát zachránil. Komu čest, tomu čest, konání pana Wintona byl v pravdě velký počin, a to, že se o tyto zásluhy padesát let vůbec nehlásil je obdivuhodně skromné. Tomu všemu nelze nic vytknout a kdyby jen jako historický dokument, má Nickyho rodina po právu své místo na slunci.
Jen si myslím, že je to trochu na úkor ostatním filmům, kdy moralita tohoto příběhu nedala nikomu de facto šanci zaškrtnout něco jiného, než "výborný/excellent", proto zřejmě jisté vítězství v divácké soutěži. Byla to ale zásluha N. Wintona a toho co udělal, a ne filmu samotného, protože si myslím, že jiné filmy byly lepší.



Intermezzo 6
Cestou z letňánku jsme kousek od Elefantu potkali jsme Davida Morse, resp. šel proti nám. Je to takový sympatický čahoun, o to sympatičtější, že se rozhodl vrátit z USA zpět do Varů aby převzal cenu za nejlepší mužský herecký výkon.




Zde je kompletní seznam ocenění letošního ročníku:

statistické zajímavosti:
-viděl jsem 31 projekcí, kdybych počítal krátké filmy každý zvlášť pak by to dělalo 36 filmů!
-navštívil jsem úplně všechny kinosály (Thermal - Velký, Malý a Kongresový sál + Kinosál B, Pupp, Lázně III, Městské Divadlo, Husovka, Richmond, Drahomíra, Čas, Espace Dorleans - nafukovací a Letní kino)
-viděl jsem všech 8 znělek, přičemž: 1x Danny De Vito, 2x Harvey Keitel, 3x Andy Garcia, 2x Miloš Forman, 1x Jiří Menzel, 2x John Malkovich, 1x Věra Chytilová a 18x (!) Jude Law - jako je to hezká znělka, a letos byla nová, ale tolikrát jsem ji opravdu vidět nemusel.

Zde je odkaz na všechny znělky (kromě té nejnovější):

Na závěr si dovolím takový soukromý návod na výběr (potenciálně) dobrých filmů: stačí vyškrtnout všechny, které se zabývají tématy jako homosexualita, zneužívání dětí, znásilnění a rodinné deprese a asijské bijáky. Zbude vám pak jen necelá čtvrtina z celkového počtu filmů (cca 180) s kterou už si hravě poradíte. Tam totiž bude výběr teprve stát za to, anebo přinejmenším neriskujete žádnou šílenost.



Tak zase za rok! Doufám, že do té doby projde v parlamentu můj návrh, aby se pro Kraj karlovarský uzákonilo ještě několik státních svátků navíc. Jemnovaly by se Svatý Bartoška, Eben a Zoaralová a byly by pohyblivé, volně navazující před, či po Cyrilovy s Metódem a Janem Husem, tak aby vhodně vyplnily festivalové běsnění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 djová djová | 14. července 2011 v 19:36 | Reagovat

čte se to samo, paráda!
Nejvíc mě pobavil ten konec! :-D

2 Littlekey Littlekey | 22. července 2011 v 7:55 | Reagovat

Vyčerpávající. Já to mám radši, než chození do kina :-)

3 jm jm | Web | 1. srpna 2011 v 23:04 | Reagovat

Jardo, vynikající série, klobouk z hlavy dolů před tou vaší šťavnatou úrodou.

4 Jarda Rejcha Jarda Rejcha | Web | 2. srpna 2011 v 7:47 | Reagovat

Děkuji, děkuji... byly to krásné, optimistické časy.

5 Jarda Rejcha Jarda Rejcha | Web | 2. srpna 2011 v 7:51 | Reagovat

Jo a díky za reklamu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama