Podzim v Laponsku - část devátá – Alta

17. března 2012 v 8:00 | JR |  Finsko 2011
Teda, jestli to takhle půjde dál, tak jsem s tím za chvíli hotov. Mám tu pro vás další pokračování z Laponska.

stezka kolem petroglyfů v Altě



Pondělí 19.9.2011

Vstali jsme brzy a do velké zimy. Obloha byla jako vymetená a tomu právě odpovídala i ranní teplota. Když jsme rozhýbali prokřehlé údy, pokračovali jsme v cestě na Altu. Byla to krásná cesta, svítilo sluníčko, jeli jsme přes hory, vysloveně kochací záležitost to byla. To si dovolím kolorovat jenom fotkami.

Východ slunce u našeho nocležiště


Norové jsou holt mistři tuneláři (a ne mistři tunelování jako to známe z našil luhů a hájů)


menší dopraví zácpa po cestě


na fotky tohoto typu si já potrpím, tenhle pohled miluju


v jednom horském průsmyku bylo tohle jezírko s hladinou jak zrcadlo

a tyhle bílé tečky to jsou karavany nějakého kempu


ještě jednou totéž


A tohle už je Altafjord

Alta, je na místní poměry docela velké město (17 tis. obyvatel), leží na pobřeží Altafjordu a je díky své poloze ve srážkovém stínu prý jedním z nejsušších míst Norska, tak nějak to alespoň psali v průvodci. Také je tam prý asi nejčetnější pozorování polární záře.


Alta v dálce vpravo



Naším cílem se ale stala hlavně kvůli pravěkým skalním rytinám - petroglyfům, a muzeu, kde je hezky popsaná historie celé oblasti. Není bez zajímavosti, že tu za 2. světové války kotvila také německá bitevní loď Tirpitz (kterou později anglické letectvo potopilo u Tromsø. Hezký koutek je také věnován rebélii, která tu vznikla v souvislosti se stavbou elektrárny na řece Alaelva v roce 1979 - tenkrát se vzbouřili Sámové, protože měli obavu, že elektrárna bude příčinou vymizení lososů z řeky. Elektrárnu nakonec stejně postavili, ale aspoň se povedlo vyvolat diskusi o občasných právech Sámů a prý i díky tomu se založil sámský parlament v městečku Karasjok a ten má dnes právo veta na všechny zákony, které by platily na jejich území a byly v rozporu s jejich tradicemi, teda mimo samozřejmě Ruska, tam veto neplatí.
Podle toho co píšu na netu, tak ta elektrárna nakonec na lososy žádný vliv neměla a je jich tam pořád mraky, taky se tam jezdí často rybařit.

Kresby jsou vyryté sdo skály, červená barva je nová, ale prý podle "původní receptury" Jo a takové to, co vypadá jako koleje, tak to je ohrada pro soby

sobi (tj. jídlo) jsou asi vůbec nejzobrazovanější motiv

těhotné sobice :-)





Vikingové


takový podzim ve fjordu má něco do sebe, co říkáte?




Altafjord




Po prohlídce muzea a skalních kreseb jsme se "ubytovali" v kempu u řeky a ještě jsme stihli jeden malý odpolední výšlap do kopců nad Altu k The Stuve geodetic Arc - Summit Lille Raipas. To je taková zeměpisná (a zde doslova) zajímavost.

Cituji Wiki:
Struveho geodetický oblouk je soustava triangulačních bodů, které se táhnou od nejsevernějšího bodu v Norsku až po nejjižněji položený bod u Černého moře. Tyto jednotlivé body, kterých bylo velké množství, zde byly rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho mezi lety 1816-1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry Země pomocí poledníku.
V současné době se tyto body nacházejí v deseti různých zemích, a to Norsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, Moldavsku a Ukrajině. Celkem 34 z těchto bodů bylo pro svou historickou hodnotu v roce 2000 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.




Altské letiště jako na dlani


The Stuve geodetic Arc - Summit Lille Raipas


I v Norsku mají sauny


first class accommodation

Večer jsme si pak v kempu dopřáli sauničku (aby ne, když jsme si stan postavili hned vedle ní) a pak si udělali v kuchyňce večeři. Smíchali jsme dohromady zbytky co nám po různu zbylo a vznikl tento zajímavý recept na rizoto ala Alta, hospodyňky pište si:

1 pytlík rýže v sáčku, hrášek, kukuřice, zelené fazolky a olivy k tomu trochu kečupu + 10 dní primitivní "vandrovnické stravy" a máte delikatesu, po které se budete ještě dlouho olizovat až za ušima :-)


takhle nějak vypadá nocleh dle třídních rozdílů

Venku bylo vcelku jasno (jak jinak v Altě), tak jsme docela dlouho čekali na polární záři, ale nedočkali jsme se. Nicméně obloha byla plná hvězd a všechny jasně svítili, nebýt taková zima, spal bych pod širákem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 MissFilth MissFilth | Web | 17. března 2012 v 9:01 | Reagovat

To je pěkný článek a fotky jsou též pěkné ;)

2 Ester Ester | 17. března 2012 v 10:50 | Reagovat

To je prostě nádhera! Ostatně, jako vždy:) Čím to vlastně fotíš, máš i stativ??

3 JR JR | 17. března 2012 v 10:57 | Reagovat

Ahoj Esterko, díky za pochvalu, ostatně tys nás viděla těsně před odjezdem :-)

Fotím na Canon 40D (z druhé ruky, poté co jsem první dig. zrcadlovku utopil v indonésii a druhou mi ukradli v Buenos Aires, už jsem se vykašlal na to kupovat si nové věci, tahle se mně naštěstí drží). a stativ jsem s sebou na podzim neměl (v zimě ano - na tu polární záři). Jsem spíš foto-lempl, na výstavy to není, ale pro ilustrování toho jak to tam vypadá to stačí :-)

4 Proky Proky | E-mail | Web | 19. března 2012 v 19:17 | Reagovat

Sluníčkem naplněné fotky...pěkně se na ně kouká.

Hmm, stanovat u sauny to je frajeřina :o)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama