Mimořádný report z 21.6.2012 aneb jak se v Puppu hraje mariáš

25. června 2012 v 20:52 | JR |  Reporty
Je na čase přerušit kvartál blogové mlčenlivosti a poreferovat o akci tak výjimečného charakteru, že svým významem přebije i onu strašlivou demoliční rekonstrukci domácnosti (í) o které snad napíšu někdy jindy.
Ten nápad se převaloval v rozverných zákoutích mé kartivěrné mysli už nějakou dobu, a čím déle, tím utkvělejší myšlenka to byla. Vysnil jsem si, že jednou to naše pravidelné mariášové působení pojmeme noblesně. A to doslova a s plnou parádou - kostýmy z 30. let, cylindr, frak, hůlka, cvikr atd. a k tomu vybraná mluva a chování hodné high society z dob, kdy ono "high" ještě skutečně znamenalo úroveň. Přiznejme si totiž, že naše běžné, tedy regulérní, působení jest plno vulgarismů a humoru nízkého až pokleslého, kdy pro silná slova nechodíme daleko a pravý gentleman by u našeho stolu asi dlouho sedět nevydržel. Ne, že by na tom bylo něco špatného, naopak chodíme se přece především pobavit, ale proč to jednou nezkusit tak, jak o tom píše pan Poláček? S nonšalantní noblesou a gustem?

kompletní tým před akcí aneb páni frajeři



Představoval jsem si, že budeme spolu celou dobu hovořit zhruba takto:

pan Krajský rada hlásí např. rudé kilo: "Vážení, zde hleďte na sto rudých práporů, kterak větrem ošlehány přikryjí vaše měšce a než prach a popel zbude vám v nich po tomto běsnění!"

pan účetní šikovatel kontruje: "I dovolím si, pane Rado, Vám stovku tuto poskvrnit a smáti se budu a za břicho popadat, až s pláčem budete vypláceti každému nám jednotlivě tučný obnos v zlatem kryté měně!"

pan Krajský rada si nenechává nic líbit: " Aj hleďme ho filutu! Vy, pane Šikovateli máte odvahy, co by se do tří dalších vešlo - nedá mi to a otočím se, ať se práší za kočárem!

připojí se pan Velkoobchodník: "A toho bohdá nebude, aby v tom pan Šikovatel zůstal sám - ve dvou se to lépe táhne a my tu vojnu vyhrajeme - TUTTI!

do hovoru vpadne toho času pauzírující, ale rovněž platící pan Doktor: "Pánové, prosím važte slova a pomněte na mou režii! Mám zavedenou praxi, avšak mé výnosy jsou skromné, a co do obratu nemohu konkurovat Spojeným národům, jejichž kasu se zřejmě chystáte rozbít!"

A tak dále, a tak dále, že ano, představu jste si jistě už udělali.

Nu, v tomto směru jsme se od původní představy dosti odchýlili, ale pěkně od začátku.

Už nevím, jak je to dlouho, co jsem onu myšlenku kolektivu přednesl, jisto jen to, že všichni byli návrhem nadšeni, ovšem jen někteří se chtěli zúčastnit. A popravdě, nebýt silně proaktivního přístupu pana Krajského rady, pravděpodobně by celá věc upadla v zapomnění a nápad by skončil na smetišti podobných, které občas dostávám.

Zbývalo určit místo a čas konání, přičemž ono místo jsem měl v představě rovněž delší dobu - drže se hesla: "šláb jen ten, kde v šebe žtratil víru a malý ten, kdo má malý číl" jsem připustil, že nejlépe by se to vše vyjímalo v GH Pupp, který považuji za nejresentativnější místo, které u nás máme.

All in one

Byl to právě pan krajský rada PK, který využil svých konexí na nejvyšších místech, vše domluvil a perfektně (ale opravdu perfektně) zorganizoval, a jen a pouze díky němu vše proběhlo nad očekávání skvěle.

Jediné, co jsme měli domluvit my zbývající, bylo zapůjčení kostýmů a z toho díky lenosti (mé zejména) a organizačnímu chaosu, který ovládal v posledních měsících naši domácnost, tak z toho právě úplně sešlo. Už asi dva týdny dopředu jsme se domluvili, že z kostýmů slevíme a půjdeme prostě "jenom" v moderním slušném oblečení (tj. kalhoty, košile, sako).
Z celého spolku vypadli pan DM a MB, kteří se nedávno (shodou okolností ve stejný den a ve stejném porodním pokoji) stali tuplovanými otci, což mohla a nemusela být příčina toho, proč se odmítli akce zúčastnit. Možná jim jen chyběla politická vůle, nebo snad (v krajním případě) k tomu celému měli krajně levicový odpor.

Zbyli jsme tedy čtyři - já, pan Krajský rada PK, pan velkoobchodník RS a pan Doktor MM - sraz byl ve čtvrtek 21.6.2012 v 19:30 u falického symbolu (skleněný monolit před Hlavní poštou pro mimovarské) a na místo jsme se měli dopravit pěšky. To nebylo snadné, protože tou dobou panovala poměrně značná horka, přesto jsme to všichni zvládli, tedy až na (jinak zde výhradně kartiblahořečeného) pana Krajského radu PK, který se bál, že jeho atleticky vytrénované tělo pěší túru nezvládne, a že se zpotí. Přijel proto autobusem a už od 7:45 nás nedočkavě vyhlížel a prozváněl.

hlavní organizátor pan Krajský rada PK se tváří skoro na všech fotkách poněkud nepřirozeně

Jak jsem předeslal, vše bylo dopředu domluveno, proto když jsme vstoupili do GH Pupp a vešli do Malé dvorany, pan Vrchní (o kterém ještě bude řeč) byl dobře instruován a ihned nás uvedl k našemu stolu - v levém rohu za pianem. Přišlo nám to trochu škoda, když sál byl jinak zcela liduprázdný až na pianistu s kytaristou, kteří "podbarvovali" večerní lázeňskou náladu. Zeptali jsme se tedy, zda bychom mohli sedět uprostřed sálu a pro pana vrchního to bylo "v pohodě". Slovní obrat, který po minulém čtvrtku pro mne již nikdy nebude mít stejný smysl. Pro pana vrchního totiž bylo "v pohodě" úplně všechno! Hlavně pak to bylo jeho univerzální zakončení prakticky každé věty. Tolik pohody najednou jsem za večer ještě nikdy neslyšel :-)

pan "pohoda" je v záběru na pozadí vpravo

Ale všecka čest, "pan pohoda" se o nás staral znamenitě - pomohl nám překonat prvotní rozpaky, s kterými jsme usedali do polstrovaných seslí, s nervozitou vytahujíc naše PPPéčka a nové piatnikovské karty - všechno bylo v pohodě. Dokonce jsme dostali na každou stranu stolu jeden menší stolek na odkládání nápojů, což se ukázalo jako velmi praktické, neb jak nápojů, tak dalších pochutin bylo k odkládání dost a dost.

čipsy byly průběžně dosypávány, a analogicky popelník byl po každé cigaretě vyklepán (někdy snad i dvakrát za jednu cigaretu). Samozřejmě nesměly chybět buráky - v GH ovšem jedině se lžičkou!


Započali jsme tedy působit a bylo to zvláštní. Pod štukovou výzdobou, ve zlatem se třpytícím sále, kde hrála živá muzika jsme my pronášeli ty naše hlášky typu "sedma žaludská, zelený to strčí" a podobně. Bohužel, se kolegové odmítli přizpůsobit oné starosvětské mluvě, kterou jsem si vysnil a mluvili normálně, tedy tak jak jim "zobák narostl". Když jsem navrhl, že by za každé "ty vole" a "prdel" mohli dát korunu doprostřed stolu, nebyl jsem vyslyšen. Škoda, mohli jsme z toho na konci zaplatit útratu.

Zde je zachycen sám autor blogu, kterak kolegům svým kartimravoučně káže

A propos ceny - pan Krajský rada nám vysmlouval speciální ceny a rovněž domluvil raut, což bychom se asi jinak ošívali a kolena sobě vrtali. Takto to bylo velmi honosné a přitom únosné. Samozřejmě každá legrace něco stojí. Měli jsme utopence, nakládaný hermelín, telecí jazyk v aspiku, jakási očka, olivy, škvarky a čabajku (která sice nebyla nic moc, ale za to jí bylo hodně). Ostatně fotky asi budou hovořit za vše.

mlaskominy I


mlaskominy II


Co se hry samotné týče, bylo to místy poněkud roztěkané působení, ale řekl bych, že jsme si zahráli docela pěkně. Ze všech sehrávek vynikla jedna nade všechny - když pan velkoobchodník RS zahlásil dvě sedmy (obyčejné), měl 5 na 4, byl na výnosu, a já měl 3 na 3 s jednou ostrou trumfů a jedním králem strkacím. To jsem mu samozřejmě musel fleknout, načež se RS otočil a já ještě jednou.

No prohrál to, a vyvedlo ho to tak z míry, že možná ještě dneska přemýšlí, jak je to jenom možné. Já se mu to marně snažil dokázat, jako jasnou věc se kterou nemohl herně vůbec nic udělat. Takhle jsme brali jeden každý po 48 korunách, což bylo pro PPPéčko pana RS prakticky likvidační.

Dvě sedmy, či jejich lepší ekvivalent hrál každý z nás (ve velkém stylu byl ostatně celý večer) a v konečném součtu nevíce tyl pan krajský rada (který půl večera, jako obvykle, profňukal, že prohrává) - jestli se nemýlím, tak to bylo celkem +95 Kč, já měl taktéž veliký úspěch a v konečném saldu jsem plusil 77 korunami. U pana MM nikdo neví, jak dopadl, je dost možné, že také vyhrál a celé břímě prohry že nesl pan velkopodnikatel. Takové už jsou cesty kartiboží, naštěstí nese-li někdo prohry a finanční ztráty velkoryse a s přehledem, je to právě pan velkopodnikatel RS.

Ještě aspoň v bodech zmíním další zajímavé okolnosti večera:

O fotodokumentaci se laskavě postaral pan Dr. MM, který měl příhodný mrňavý přístroj, dobře že tak, alespoň to mohu celé patřičně ilustrovat, fotky jsou myslím v pohodě.

pan Dr. MM v zápalu boje

Pan RS byl nadšením bez sebe, že ze svého místa (kam si instinktivně sedl) vidí do předsalónku na TV, kde naši úspěšně prohráli s Portugalskem. Říkal, že už mu ke štěstí nic nechybí, byl v pohodě.

Pan velkoobchodník RS první zleva - ten co je nevíc v pohodě

Dali jsme si koňak Martel něco (to jsem zapomněl jak se to jmenovalo), byl to jeden z těch nejméně dražších a byl moc dobrý, velkou výhodou je, že se k němu dá skoro celý večer jen čichat a pije se pomalu, v pohodě.

Klavírista a kytarista sice hráli pěkně, ovšem občas nám to rušilo licitaci, jinak ale byli v pohodě.

Nezaregistroval jsem žádný renonc, což neznamená, že k žádnému nedošlo, celkově si myslím, že to po herní stránce bylo v pohodě.

Během večera se v sále vystřídalo jen málo hostů, coby stálice tam přecházely a posedávaly akorát takové zvláštní mladé dámy, které se nápadně točily kolem postarších mužů. Dle našeho úsudku jsme byli svědky provozování nejstaršího řemesla, nicméně nás, hrou zaujaté mariášníky nemůže něco takového překvapit, a proto jsme byli v pohodě.

V pozadí je názorně zachycena situace o které byla právě řeč, ale možná se to jen tak jeví a celé je to úplně jinak

Podle instrukcí měli mít otevřeno jen do jedenácti, nicméně v jedenáct tam teprve přišli další hosté (nějaký španělský zájezd či co), sedli si, dali paňáka a nám nevěnovali žádnou pozornost. Byli v pohodě.

My končili kolem půlnoci, pro celkovou tělesnou únavu a přežranost (blízkost rautového stolku a několikeré kolečka kolem něj udělaly své), cítili jsme, že v nejlepším bude dobré přestat, byť jsme byli všichni v naprosté pohodě.

Při placení nám pan "vrchní pohoda" chtěl vracet peníze, s tím, že to spropitné je "moc". Věru neobvyklý a příjemně sebevědomí zvedající zážitek, zachovali jsme dekorum a řekli mu, že to je v pohodě.

Když jsme hlásili rudé eso (které rozdává poslední) přišel do dvorany k baru pan prezident MFF KV J. Bartoška, snad jako taková pěkná tečka za tím naším případem. Když jsem šel kolem něj, pozdravil jsem ho a on mne též - trochu sice zrozpačitěl, zřejmě nevěděl kam mne zařadit, ale byl dost v pohodě.

Byla to krásná, pamětihodná akce, kterou jsme se pro velký úspěch rozhodli nejpozději za rok zopakovat (tentokrát třeba v Imperiálu?). Ještě jednou velký dík panu PK za zorganizování a všem kolegům za účast, mějte se krásně, ve čtvrtek už opět U Kubrychtů a buďte v pohodě!

i na odchodu jsme byli úplně v pohodě
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Proky Proky | E-mail | Web | 25. června 2012 v 21:11 | Reagovat

...páni frajeři :o)

2 VP VP | 26. června 2012 v 9:33 | Reagovat

Myslím, že jde o další velký počin Vaší ctihodné společnosti, kterým se nesmazatelně zapíšete do karlovarských karetních dějin. Vyřizuji pozdravy především panu Doktorovi, kteréhož ráčí pozdravovati i má choť.

3 Littlekey Littlekey | 26. června 2012 v 12:04 | Reagovat

Děkuji za pochvalu, rád jsem to pro nás udělal.
Chablis, rybičky, popelník, hra, klavírista, doutník a nóbl sirky, šlapky, buráky, pan „v pohodě“... :-), pokus o vrácení spropitného, Barťák.
Tak toto jsou klíčová slova onoho památného večera, která velice umě rozvedl na svém blogu Guru a zaznamenal tak pro příští generace tento významný okamžik našeho karetního spolku. Z výčtu je patrné, že úžasný koňak, na jehož jméno si JR nemohl vzpomenout, se nazýval Chablis. Nic tak drahého jsem ještě nepil, ale rozhodně to za ty prachy stálo  Ještě bych připomněl doutníčky pana MM a speciální sirky, které si pro tuto příležitost zakoupil. Jednalo se o křížence mezi klasickou sirkou a sirkou na zapalování krbu. Obal i sirky vypadali opravdu krásně.
Prostředí je důležitý činitel, i ve vývoji společnosti, jak praví klasik. I v našem případě se to projevilo, zejména roztěkaností a nesoustředěností na hru v počátku večera. Museli jsme si také zvyknout na pana „v pohodě“. Byl velmi decentní, to je pravda, ale nejsme prostě od Kubrychtů na takovou péči zvyklí.  Uklidnil nás, tedy alespoň mě určitě, až panák koňaku, který objednal pan velkopodnikatel a tím nás dostal do pohody, která nám pak vydržela celý večer.

4 JR JR | 26. června 2012 v 12:29 | Reagovat

No já nevím, ale já myslím, že Chablis je víno, resp. vinařská oblast ve Francii a že ten koňak byl možná z toho vína, ale značka byla Martel a ten "typ" nebo jak se to rozlišuje byl asi Noblige (podle flašky, jak si to pamatuju): http://www.martell.com/collection.php?id=10#/collection/10

Ruku do ohně bych za to ale nedal ;-)

5 Michal Michal | E-mail | 26. června 2012 v 18:10 | Reagovat

Zdravím,

musím reagovat na poznámku k Martellu, což je cognac v oblasti Cognacu vyrobený, jehož základem je pálenka z vína. Mrzí mě, že jsem na blogu nenašel žádnou fotku oné lahve, protože právě si s jednou pohrávám, má tři hvězdičky, zove se Martell VS a nádherně voní...

6 JR JR | 26. června 2012 v 20:43 | Reagovat

Jsem fakt skálopevně přesvědčen, že to byl ten Martell Noblige, což je podle toho co jsem se dočetl ještě o fous vyšší třída, než VS, ale já se v tom naštěstí, resp. bohužel nevyznám :-)

foto z webu mi opravdu nejvíce připomíná co jsme tam pili:
https://www.google.cz/search?q=martell+noblige&hl=cs&prmd=imvns&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=fwLqT6SjNsTk4QTU98iiDg&ved=0CFUQsAQ&biw=1920&bih=942

7 DJ DJ | 26. června 2012 v 23:09 | Reagovat

Před rokem jsem si zakoupil krásný lázeňský oblek, původně jsme jej chtěl využít v KV na nedělní procházku po kolonádě s třemi dcerami, vidím, že jsou vhodnější příležitosti.

Safra chlapci, vy tam na západě ale umíte žít!

8 jm jm | Web | 27. června 2012 v 21:19 | Reagovat

N á d h e r a !!!

Přemýšlel jsem, jak tuto událost interpretovat. Myslím, že vysoce kvalitní obsah (tj. Vaše působení na špičkové soutěžní úrovni) jaksi imanentně volá po odpovídající formě. Krásně se tak demonstruje v praksi fenomén, který pracně odhalujeme i v jiných oborech.

9 JR JR | 29. června 2012 v 7:30 | Reagovat

JM+DJ: dík to jsou ty komentáře, kvůli kterým to píšu.

10 DJ DJ | 29. června 2012 v 22:11 | Reagovat

Napsal si to náramně. Dost žárlím, že jsem u toho nebyl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama