Referát z vánoční párty u pana lékárníka

7. ledna 2014 v 20:23 | JR
Pan JM si přál, abych zveřejnil svůj referát, který jsem si připravil na letošní, vlastně už loňský vánoční večírek u pana lékárníka.
Budiž, krátké úvodní slovo je však na místě. Pan lékárník s paní lékárníkovou pořádají ve svém rozlehlém sídle každý rok vánoční, respektive lehce povánoční tematickou párty, na kterou mám tu čest být rovněž zván. Každý rok je téma jiné, obvykle je potřeba se nějak namaskovat, převléci, zušlechtit a vyšlechtit a když takto dorazí všichni, je to velká legrace.
Letošní rok si pan lékárník vymyslel na hosty poměrně těžký úkol, a sice si každý měl připravit nějakou scénku, nebo postavu z oblíbeného filmu a pak ji ostatním odprezentovat.
Údajně se u toho zadání s panem K velmi zasmáli, jenže jak se ukázalo, nikdo se nechtěl přidat a všichni počítali pouze s tím, že dorazí na část nazvanou "volná zábava". Patrně již stárneme a není čas na řádnou přípravu.
Sám jsem na tom nebyl jinak a vše jsem řešil na poslední chvíli. Přiložený referát vznikl jako znouze cnost v odpoledních hodinách prakticky těsně před večírkem. Nejspíš protože byl vlastně jediným uvedeným a uceleně předvedeným kusem, měl nečekaný úspěch. Ostatně posuďte sami.



27.12.2013

Vážení přátelé, dobrý večer,

Dlouho jsem přemýšlel, jakou postavu, či scénku z oblíbeného filmu si mám na dnešní večer připravit a nápadů jsem měl spoustu. Chtěl jsem původně sám ztvárnit Alibabu a všech 40 loupežníků, sám, zejména proto, abych mohl adekvátně počtu postav konzumovat poživatiny a popivatiny, leč nenašel jsem doma vhodný turban.


Pak jsem si myslel, že bych mohl vyrukovat s přeci jen skromnějšími - sedmi statečnými, ale pan lékárník mi nechtěl dovolit předvádět scénu umírajícího Brita (jak tam hodí a zapíchne ten vystřelovací nůž), že prý si jeho parkety užili už dost podobných špásů.


Nějakou dobu poté jsem favorizoval čtyři z tanku a psa, ale vzdal jsem to, z obavy o dostatek vodky. Chvíli jsem trénoval Tři veterány, ale nakonec jsem vzdal i postavy poslední záchrany - Čuka i Geka a rozhodl jsem se, že na to půjdu z úplně jiného konce.

Ve snaze o určitou originálnost, rozhodl jsem se vybrat si postavu nikoliv nejoblíbenější, nýbrž naopak - nejméně oblíbenou. Alespoň momentálně, tedy. Ještě než odhalím její pravou podobu (kterou můžete samozřejmě i hádat), tak vězte, že volba jest poplatná tomu, že máme doma rok a půl starou holčičku. A někteří možná už tuší, že půjde o postavu animovanou…


Původně v tom byl jistě dobrý zájem pana kreslíře, navrhnout celkem roztomilé zviřátko, jehož kresba a gestikulace bude srozumitelná každému mrněti. A uspěl, možná až příliš dokonale. Onen, ano, dnes už se nebojím říci, netvor, je na první pohled roztomilý, usměvavý - každému rád pomůže, se vším si poradí… ano… jenže!
Dítko vida tohoto zdánlivě přátelského pumprlíka - Talpa Europea, vyžaduje jej stále znovu a znovu….. a znovu a znovu - k neutahání od rána do večera až doslova do zblbnutí.

Teprve při několikasté repríze vyniknou podlé rysy tohoto monstra, vyjadřujícího se pouze v rafinovaných citoslovcích typu:

"hůůuúúúú"

"hele,hele"

"haló, haló"

"tady,tady"

Ten, jehož jméno nesmíme doma vyslovit, má rád lízátka, baští ovoce všeho druhu, žije pod zemí, mistrně ovládá malou lopatičku a zásadně škodí lidem. Jak ostatně dokazuje ukázka, kterou jsem si pro vás připravil - v příběhu "Ten jehož jméno nesmíme doma vyslovit a televizor", hraje náš antihrdina mladého floutka, který si tropí blázny z jednoho nebohého seniora, jehož jedinou radostí je vlastní zahrádka s okrasnými květinami. No, těžko si představíte někoho zranitelnějšího, že?

Jistě si vzpomínáte, jak ono malé černé monstrum plení a pustoší zahrádku nebohého starce, likviduje plody jeho dlouholeté práce a směje se mu, přímo do… obličeje.

Teprve když přituhne a senior si v televizi pustí pořad, kde radí jak s takovými černými zmetky naložit, sklapne mu a dostane strach. Vše zprostředkovává povedená společnice toho, jehož jméno nesmíme u nás doma vyslovit - myš domácí, další to obecně známý škůdce.

Když hrabošovi začne zvonit hrana (ve filmu znázorněno cinkáním lahví s jedem) kápne božskou a naoko se napraví. My však dobře víme, že v jádru své černé duše zůstává trýznitelem zahrádkářů dál a svých činů nikterak nelituje.


Proto volám závěrečné: Zničit krtka!


Tolik citace referátu. Nyní by měla následovat projekce, ovšem nevím, zda se vám podaří sehnat díl "Krtek a televizor", který je pro tyto účely nejvhodnější. Nevím jak dlouho to na youtube vydrží (někdo to asi čistí)






Pak jsem ještě den na to na FB přidal několik fotografií dokumentujících škodlivost Krtka domácího v naší domácnosti

začíná to vcelku nevinně



dítě dostalo svou drogu




následuje omámený výraz




To je von! Jáji srdce šampion!







A takhle to končívá...




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lékarník MB lékarník MB | 25. dubna 2014 v 11:06 | Reagovat

i s odstupem času to hodnotím pořád nejvyššími známkami. Má bránice se neubránila :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama