49. MFF KV - díl čtvrtý, poslední

18. srpna 2014 v 20:13 | JR |  filmy
Na poslední díl mého letošního festivalového menu zbývají dva dny - pátek a sobota 11-12.7.2014. A byly to plodné dny, za každý jsem stihl vidět 4 filmy, takže pojďme do té soupisky, ať je to konečně hotovo.




Americká klasika s Barbarou Streisand a Robertem Redforem od Sydneyho Pollacka z roku 73 je krásná ukázka filmařiny ze staré školy. Na pozadí víceméně romantické zápletky se odvypráví dějiny několika desítek let v USA od 30. let přes druhou světovou, až po Mc Carthysmus - politika a politické souvislosti "jedou" tak nějak celou dobu na pozadí, které posouvá onu romantickou zápletku - typického US playboye (Redford) s hubatou revolucionářkou (Streisand) kupředu. Oba hlavní představitelé byli v té době v nejlepší formě i v nejlepších letech, takže to byla radost se dívat. V každém případě to bylo doplnění vzdělání, krásný film, na který se dá dobře koukat i čtyřicet let po jeho vzniku.



Tento film byl opravdu pozoruhodný - alegorický, fantastický a přitom docela civilní a s nadsázkou pojatý kousek. Asi bych to připodobnil k maďarské verzi našich Příběhů obyčejného šílenství, ale tohle je teda mnohem ujetější záležitost. Je to několik příběhů v jednom přičemž se vše odehrává uvnitř jednoho domu a spojujícím prvkem je stará důchodkyně, která vyleze na střechu - skočí dolů a v každém patře jako že vidí jeden příběh. No jak jsem už psal - ujetina. Ale zábavná!


Například příběh o manželském páru, který žije v ultra-sterilním prostředí (vše obalené igelity, sami nosí oblečení ne nepodobné velkým kondomům - tak milostná scéna v těchto poměrech, to bylo tedy něco J Místy teda jdou autoři s tím černým humorem až trochu přes hranici dobrého vkusu, ale jinak je to co příběh to něco jiného, každý si tam může najít vlastně co chce, což ostatně říkal i pan režisér, který snímek osobně uváděl. Myslím, že to získalo zvláštní uznání poroty a i v divácké ceně, to byl velmi úspěšný film. Doporučuji.



Česká/světová premiéra filmu s početnou delegací ve Velkém sále. Kritiky docela strhaný film, ale mě se líbil. Děj šel kupředu slušným tempem, nebyl to úplně laciný humor ani snaha o nějaký opravdický thriller, zkrátka takový malý český film o chlápkovi, kterému nevyjde kšeft s čínskýma tričkama a honí ho mafiáni, do toho se pletou různé ženské no a hlavní hrdina (neokoukaný Pavel Batěk) se z toho snaží vybruslit, jak jen může.

početná delegace k filmu Zejtra napořád



Film jehož anotace byla docela slibná:

Skupina programátorů se nechala svést představou, že by mohli nalézt algoritmus na navazování partnerských vztahů. Podaří se našim hrdinům "hacknout" lásku a sestavit návod pro nesmělé muže? Na to nám odpoví jedinečná dokumentární komedie, divácký hit několika jarních festivalů

Ovšem výsledek byl takový rozpačitý - nebylo to ani moc vtipné, ani nějak objevné, čekal jsem trochu víc legrace a sebeironie, ale nějak to nefungovalo. Asi to byla ta forma dokumentu, nebo co, prostě mě to nudilo. Zajímavé je, že jsem se na to dostal, i když to byla projekce v Kinosálu B, který je jinak v podstatě beznadějný (je velmi malý).




Tohle bylo z výběru Variety's choice, což je sekce, na kterou rád chodím, ale tentokrát jsem byl zklamán. Starý mládenec si sjedná schůzku "na slepo" a pak se tam hodně povídá a nic neděje. Ztráta času, tohle mě nebavilo.


Další kousek z Variety's choice, tentokrát už o stupeň lepší, ale jen o stupeň. Hlavní hrdinka je mladá žena, která oslepne a stále se jí zdají různé "sny" o tom, že ji její muž podvádí a jak se mu ona mstí, přičemž jsou to jen "chmurné představy". Ale koukat se na to dalo i když podruhé bych to vidět nemusel.




Tak tohle byl druhý vyslovený omyl a přehmat, a přestože film neporušil z mých předsudkových pravidel, přesto jsem z něj odešel po půl hodině, protože jsem se k smrti nudil. Ani vám nebudu psát proč, na tohle prostě nemá cenu koukat.


Jak byly všechny ty poslední filmy "o ničem", tak se mi už v sobotu večer ani nikam nechtělo (už jsem byl tak či onak prostě "ufilmovanej"). Ale pak jsem se přemohl s tím, že Festival je prostě jen jednou za rok, a že prostě musím - a nelitoval jsem. Byl to úžasný filmový zážitek!

Cituji anotaci:

Zásadní a nedávno zrestaurované dílo tvůrce Francouzské spojky a Vymítače ďábla je novou verzí stejnojmenného a o více než dvacet let staršího snímku H.-G. Clouzota. Čtyři muži, cizinci v zemi daleko od domovů, uprchlíci, zoufalí a na mizině, se nechají naverbovat ke třísetkilometrové pekelné cestě s nitroglycerinem na dvou nákladních vozech

Původní černobílou francouzskou verzi z roku 1953 jsem sice neviděl, ale určitě si ji seženu a porovnám to. V každém případě tohle byl film s atmosférou s velkým "A". Vypráví se příběh několika chlápků, kteří musí přepravit džunglí dva náklaďáky plné nitroglycerinu, který může při otřesu explodovat a že džungle kdesi ve Střední Americe má cesty ještě o něco horší, než naše D1ka, že.


Přitom postavám - vykreslení jejich charakterů a důvodů, proč se vůbec dostali k tomu takovou sebevražednou práci vzít, je věnováno dost prostoru (celá první půlka filmu jsou vlastně jednotlivé příběhy každé z postav), žádné zkratky, jak je tomu běžné dneska. No a pak ta jízda samotná, to mi prostě připomínalo Apokalypse now na čtyřech kolech - nechápu, jak to mohli v době "předdigitální" bez computerových triků vůbec natočit tak sugestivně a věrně. Když s náklaďákem přejížděli lanový most, byl jsem napnutej jak struna.




Díky zrestaurování filmu byl výborný obraz a k tomu byl krásně slyšet i zvuk, prostě balada. Tohle mě prostě dostalo a byla to taková pěkná tečka, za tím letošním festivalem.

Celkem tedy to bylo 29 projekcí a počítám-li každý krátký film zvlášť, tak to bylo 36 filmů, nakonec možná můj festivalový rekord!

Nakonec ještě dovolte pár domácích fotek.


Předně, je potřeba poděkovat vsetínské babi, která se po celou dobu starala (aspoň přes den) o našeho malého festivalového sirotka.

Jaruška v tom měla trochu zmatek - ráno jsem vždycky vzal festival pas a lístky, řekl jí: "já jdu do kina" a mizel jsem ve dveřích a vracel se až k ránu. Tak si taky chtěla hrát na kino - vzala si druhý festival pas, použité lístky, které jsem nosil vždycky domů a.... šla ke dveřím, kde tak nějak nevěděla co dál. Tak ji Gabča ukázala jak takové kino probíhá a Jaruška pak každý den prodávala lístky všem svým plyšákům a koukali na Boba s Bobkem popřípadě na Krtka.





promítalo se v HD

bez lístku do kina nelez!


Logo prasátka se myslím povedlo



HBO mělo v rámci MFF malou expozici věnovanou Game of Thrones, což je v pravdě kultovní seriálek



Holky, pivo, filmy... to jsem prostě já na Festivalu


a jedna kompoziční na závěr
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | Web | 1. října 2014 v 16:14 | Reagovat

Moc pěkný blogík

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama