dovolená 2014 - díl první: Oslava nejen 2. narozenin na Šumavě

3. září 2014 v 20:51 | JR |  Fotoreportáže
Letos jsme to měli s dovolenou nějak na levačku. Myslím tedy se společnou, rodinnou dovolenou. Holky byly už v červnu v Řecku na Rhodosu se vsetínskou babi, jenže to se nepočítá, když jsem tam nebyl.
Nějak mi prostě letos vlezlo do hlavy, že se beze mě pracovní proces neobejde (což je samozřejmě nesmysl, jenže vysvětlujte to člověku práce tak dychtivému, jak jsem já, že), a tak jsem si nedokázal vzít dva týdny v kuse a tím pádem pomyšlení na další a delší zahraniční cestu, jaksi nebylo vůbec bráno v potaz. Kromě toho je třeba mít na zřeteli, že dovolená s dvouletým prtětem není tak úplně "dovolená na zotavenou", takže jsem to zase nechtěl přehánět, zvlášť když jsem si vzpomněl, jak strašně se Jáje nelíbilo cestování autem z poslední dovolené.


Shodou okolností, v termínu, který nám vyšel tj. 9.-17.8., Jája zrovna slavila druhé narozeniny a právě o tom bude první díl této fotoreportážní minisérie.



První víkend dovolené jsme strávili v zapadlé šumavské vesničce Stachy, respektive ještě v jedné osadě vedle, která už téměř ani není na mapě (tedy určitě není v navigaci). A proč vlastně Šumava , když cíl naší dovolené byl úplně jinde? Ve Stachách totiž pořádali oslavu svatby naši kamarádi a byť to sice bylo (ze zdravotních důvodů) odloženo o rok po svatbě samotné, zapít se to muselo! Čili jídla, pití bylo habakuk, klídek a pohoda, jak se na správný začátek volna sluší.

Jaruška pózovala u baterie lahví velmi ráda a ochotně, snad to není nějaké předurčení.



V sobotu jsme tedy oslavili svatbu a v neděli jsme jen plynule přešli v oslavu další - Jaruščiných druhých narozenin. Ta byla podstatně méně okázalá a alkohol už rovněž netekl proudem, anžto byli všichni zmoženi z předchozího dne a noci.
I naše oslava však byla důstojná, měli jsme i minidort a samozřejmě spoustu dárků, povětšinou drobnějších, aby se nám vešly do již tak značně přeplněného vozu Škoda Octavia combi L&K (o strastech s balením se na dovolenou se dvěma dětmi, totiž pardon, s jedním dítětem a s Gabčou, jsem psal už loni, vězte, že to letos nebylo ani o chlup lepší).







Z dárků měl největší úspěch bublifuk, za který jsme si záhy spílali, protože byl v pitomě oválných nádobkách, které nešly postavit, takže to všude teklo.










Plyšový papuchálek, kterého jsme Jarušce (o které jsme tou dobou samozřejmě ještě nevěděli) přivezli z Islandu měl taky úspěch, ale v konkurenci s Krtkem přeci jen trochu ztrácí

Jaruška velmi správně odpovídá na otázku: Co jsi tatínkovo? - Zlato!


Po oslavě jsme si udělali procházku a pak výlet do "města" na náměstí, kde mají krásné hřiště a také, a to je místní tradice, tam jsou na travnatých plochách pod stromy, vysázené houby. Ale kdyby jen tak nějaké houby - jsou tam krásné hřiby, většinou praváci! Mají cedulky s datem, kdy se vyklubaly a nikdo je tam nesebere - u nás věc nemyslitelná. Ovšem tam, když jsme jen pohledem zabloudili do lesa, byly tam toho tuny. Já jsem do lesa raději ani nechodil, protože co bychom s tím pak dělali? Ale ostatní nosily plné ošatky a to šli jen pro dřevo na grilovačku. Fakt úroda.

na hřišti ve Stachách






zde důkaz toho, že kromě hub tam rostly v lese i borůvky

Celkem jsme se ve Stachách zdrželi dvě noci, přičemž druhou už začalo pršet (v sobotu i v neděli bylo krásně), a v podstatě nepřestalo celou dovolenou. Ostatně, podle toho se také naše dovolená pozná, že prší, že?


O tom ale zase příště.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama