52. MFF KV 30.6.-7.7. 2017 část 2.

23. října 2017 v 16:30 | JR |  filmy

Poněk s odstupem, ale přece je tu pokračování letošní festivalové soupisky. Prostřední část.




10) Baby Driver- USA, 2017,115 min

Jedna z mála půlnočních projekcí, co jsem byl, vlastně asi jediná a tohle byla trefa do černého! Bavilo mne to, skvělá muzika, vtipný akční příběh, dobří herci, zkrátka oddechovka kde se člověk pobaví. Mladík, který nosí pořád sluchátka a pouští si hudbu, protože jinak mu v uších pořád píská, vozí gangstery na různé "fušky" a umí unikat před poldy a vůbec řídí jako bůh. Samozřejmě je to slušňák a tohle dělá, protože musí, ale svůj dluh má splatit tím posledním (ale osudným) kšeftem. Do toho se připlete krásná holka a zápletku máte hotovou.
Akorát mi vadilo, že námět je skoro úplně stejný jako film Drive https://www.csfd.cz/film/240522-drive/prehled/ a ten je o level lepší. Přitom je jenom o pár let starší, tak si říkám proč vstupovali filmaři podruhé v tak krátké době do stejné řeky?
Ovšem soundtrack z toho poslouchám ostatně teď pořád (ano, při jízdě v autě), ten je parádní!





11) Případ Nile Hilton- Švédsko / Německo / Dánsko, 2016, 109 min

Tohle byl zvláštní film, měla to být klasická "noir" detektivka, ovšem z pro nás exotického prostředí (Egypt) a taky že jo. Nějak jsem se nemohl z počátku ztotožnit s hlavním hrdinou a celkově to prostředí bylo dost zvláštní a bylo zajímavější, než samotná detektivka. Na pozadí se odehrával politický převrat, který v Egyptě byl a mělo to celé docela dobrou a zajímavou atmosféru.
Doporučuji, minimálně jako sondu do jiné kultury.






12) Limonádový Joe aneb Koňská opera - Československo, 1964, 95 min

To jsem si nemohl nechat ujít, klasika všech klasik. Pěkně z filmového (značně jetého) filmového pásu k tomu anglické titulky (ti cizinci nemají šanci z toho filmu pochopit skoro nic chudáci) a i po stopadesáté jsem se královsky bavil. V kině jsem Joa viděl jen jednou, taky na MFF KV ale tehdy v Kinematografu bratří Čadíků když byli v parku u Poštovního dvora v takovém stanu. Na plátně je to prostě ještě větší zážitek. Původně jsem na to chtěl vzít Jáju, ale asi by ji to ještě nebavilo.Měli by příště dávat Ať žijí duchové, to by šla hned :-)






13) Neústupný - Írán, 2017, 117 min

Další kulturní sonda, tentokrát do Iránu, kde (podle filmu) všemu vládnou peníze a korupce. Hlavní hrdina jaksi nedržel hubu a krok (a hlavně nepodplácel jak se sluší a patří) a dostalo ho to na pokraj zkázy (až démonické). Tak se tam celou dobu trápí on i žena, neschopni s tím cokoliv udělat a pak to najednou dramaticky skončí (pointu prozrazovat nebudu). Celkově mne to moc nebavilo, přišlo mi to místy moc vyhrocené aniž by k tomu byl dán opravdový důvod a postavy nejednaly přirozeně. Ale možná, že to je právě ta jiná kultura, to dokážu jen těžko posoudit.





14) Křižáček - ČR/SR/Itálie, 2017, 90 min

Vítězný film, co na něj říct, když už se o něm tolik mluvilo? Pro mne to bylo prakticky nestravitelné, chvílemi jsem nudou upadal do bezvědomí, ale naštěstí se to dalo přežít až do konce. Škoda, že ve chvíli sledování jsem si nevzpomněl na to, že existovaly dětské křižácké výpravy, dalo by mi to celé aspoň nějaký smysl, protože jinak jsem měl silný pocit, že natočit ten film žádný smysl nemělo. Snad jen snahu pana režiséra se ukázat jaký je "umělec". A samozřejmě tím, že je to především hodně umělecké, tak tomu prostí hlupáčci, jako já prostě nemůžou rozumět. Tak ať si na to umělci koukají, ať si z toho klidně ucinknout do kalhot, pro mne to byla ztráta času a snad druhý nejhorší film co jsem letos na MFF viděl.







15) Jmenuji se Heath Ledger - Kanada, 2017, 91 min

Dokument o herci, který umřel a kterého měli všichni rádi a který byl geniální, skvělý charismatický a prostě vůbec to byl bůh, kterého prostě Země nemohla unést. Tak ho aspoň v tomto filmu líčili. Jako bylo to dobře natočené, zajímavé, nenudil jsem se, ale celé mi to přišlo hodně jednostranně pojaté, jako by ten Heath Ledger byl prostě jenom "ten hodnej". Všichni ho tak líčili, prostě druhé vtělení Krista. Jenže tím mi to celé přišlo nepřirozené až nedůvěryhodné. Kdyby ho trochu víc polidštili, bylo by se mi to asi líbilo víc. Za shlédnutí to ale stojí.







16) Muž, který vypadá jako já - Estonsko, 2017, 100 min

Tohle se mi velice líbilo. Syn lůzr, otec lůzr a dohromady strašná dvojka, obzvlášť mají-li oba obývat jakousi chatu někde u moře. Syn je hudební kritik, který zároveň nesnáší a zároveň miluje svou ženu a chová se prostě hrozně pitomě, otec je kořala, zneuznaný muzikant, který už nemá žádné přátele. Jeden druhého si ani trochu neváží, ale musí spolu holt nějak vyjít.

Takový skoro bych až řekl klasický severský film - klidný, místy legrační, místy přecházející do černho humoru až tragiky a přitom to bylo pořád takové prosté, lidské. Tam kde by člověk čekal patos a náběh na happy end se to zase pěkně vrátí na zem a vše je mnohem blíž realitě, než touze po tom, aby všechno dobře dopadlo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 26. října 2017 v 7:26 | Reagovat

Díky za zajímavé tipy, po něčem se určitě podívám. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama